Afrika Afrika  
Dnešní datum: 19. 06. 2019  
Fauna

* Babočka bodláková (Vanessa cardui) - největší migrace?

Vydáno dne 25. 03. 2019 (1106 přečtení)

Při slově migrace si možná vzpomeneme na monté - larvu úhoře říčního, na kterém naše školství představuje, jak zvířata migrují. Třeba si vybavíme ještě několik druhů stěhovavých ptáků či amerického motýla monarchu stěhovavého. V televizi všichni fascinovaně koukáme na migraci turovitých po afrických pláních. S napětím sledujeme jejich cestu po pastvinách Serengeti, v údolí Zambezi či dolním toku Nilu. Málo kdo však ví, že největší migrace z Afriky do Evropy a zpět probíhá každý rok od jara do podzimu před našimi okny a nad našimi střechami. Hlavním hrdinou je "náš" běžný motýl.



Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Arthropoda (členovci)
Třída: Insecta (hmyz)
Podtřída: Pterygota (křídlatí )
Řád: Lepidoptera (motýli)
Podřád: Glossata
Čeleď: Nymphalidae (babočkovití)
Rod: Inachis (babočka)
Druh: Vanessa cardui (babočka bodláková)

Babočka bodláková je velký motýl s rozpětím křídel 6 až 8 cm. Na dolní straně zadních křídel jsou typická modrá oka se žlutočerným lemováním. Horní strana křídel je z větší plochy oranžová, která na konci předních křídel přechází v černou s býlími skvrnami, zadní křídla jsou zdobena černými skvrnami. Obě pohlaví jsou si velmi podobná. Tělo mají ochlupené, barvy od žluté až po černou.

Vanessa cardui

Z vajíčka se líhne housenka velká jako rýžové zrno. Housenky jsou ochlupené, šedého až černého zbarvení se žlutými pruhy a mnoha vidlicovitými ostny. Po několika svléknutích a řádnému růstu se housenka kuklí. Kukla je šedohnědého ozdobená zlatými skvrnami. Z kukly se následně vylíhne motýl, tento hmyz tak projde dokonalou proměnou.
Housenka je polyfág - moc si živnou rostlinu nevybírá. Krmí se na řadě druhů z čeledí Urticaceae, Asteraceae, Malvaceae, Convolvulaceae, Boraginaceae, Verbenaceae a Fabaceae. V Česku preferuje zejména bodláky (Carduus spp.) a pcháče (Cirsium spp.), což napovídá i její jméno.
Vyjma Antarktidy a Jižní Ameriky (sporná pozorování) se vyskytuje na celém světě.

V.cardui - výskyt

Největší světová migrace - babočka bodláková?

Babočka bodláková je považována za náš běžný, všude rozšířený a v potravě nevybíravý druh. Občas se na našem území hojně vyskytuje, což bylo správně přičítáno migrujícím jedincům (Např. v roce 2009 byl se střední Evropě zaznamenán masový výskyt. Během května-června 2009 bylo pozorováno na řadě míst mnoho tisíců migrujících jedinců, letících stejným směrem - > na sever). Úkaz byl vysvětlován pro danou sezónu nebývale vhodnými podmínkami v severní Africe, kde druh žije celoročně. Myslelo se, že se přesouvají od jihu na sever za potravou a sledují pás kvetoucích rostlin - „následují léto“. Jen bylo divné, že babočka letí jen na sever, proč ji nikdo nevidí letět na jih. Další otázkou bylo, proč babočky bodlákové žijící v Maroku jsou většinou jen staří jedinci s ošoupanými křídly? A když se položí správné otázky, brzy se najdou i správné odpovědi.

"Naše" babočka bodláková totiž zimuje v severní Africe. Začátkem roku nastává přesun ze severní Afriky do Středomoří, kde dojde k rozmnožování. V jakou dobu babočka vyletí z Afriky do Evropy záleží na vzdušných proudech. Druhá generace pak pokračuje až k nám a od nás další generace až do Skandinávie. Tento motýlí druh je schopen mít během jednoho roku dvě a více generací. Početnost u nás záleží na úspěchu první generace, je tak závislá na počasí ve Středomoří, další generace pak na počasí ve střední Evropě. Proto babočka bodláková má roky s velmi hojným výskytem (léta 2003, 2009), či naopak s velmi vzácným výskytem (roky 2004, 2008). Koncem léta a počátkem podzimu odlétají babočky bodlákové zpět do svého zimoviště. Babočka bodláková není totiž schopna ve střední Evropě přečkat zimu v jakékoliv formě svého vývoje.
Při migraci na jih babočka vyletí do vyšších poloh vzdušné masy nad terénem (obvykle 300-500 m), kde se nechá unášet vzdušnými proudy. Na své pouti přelétá i Alpy, takže vyšší nadmořská výška není překážkou. Dokáže letět rychlostí v rozmezí 80 km až 112 km za hodinu. Snadno přeletí dlouhé vzdálenosti za velice krátkou dobu. V říjnu ji tak pozorujeme opět v severní Africe, kde přezimují.
Zimu nepřečkávají jako jiní motýli, jsou stále aktivní a poletují a hledají nektar květů nebo šťávu spadaného ovoce.

Velmi zajímavý výzkum provedli britští vědci, kteří předpokládají, že babočka bodláková urazí na své cestě z tropické Afriky za polární kruh a zpět 14 000 km možná až v šesti generacích! Španělé pak doplnili, že poslední generace motýla letícího do Afriky musí urazit přes 4000 km dlouhou cestu, což je nejdelší známý migrační let zaznamenaný u motýla v jedné generaci, vlastně v celé hmyzí říši, vůbec.

Babočka bodláková (Vanessa cardui)

Další nezodpovězenou otázkou je, jak se při migraci motýli orientují? Podle posledních pozorování to však vypadá, že babočka bodláková nenechává vše jen na vzdušných proudech, ale aktivně upravuje směr letu podle slunce.
Obdobná migrace babočky bodlákové mezi tropy a chladnými oblastmi probíhá celosvětově nejen mezi Afrikou a Evropou.
Někteří vědci si tak položili otázku, zda tažní ptáci náhodou nesledují migrační trasy hmyzu, jimiž se živí. Babočka bodláková nám možná odpoví, proč ptáci migrují.

Závěrem: Zapojit se do zkoumání tohoto zajímavého motýla můžete i vy na stránkách - butterflymigration.org




[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Známkování jako ve škole

Sdílet na Facebooku | |

Celý článek | Autor: Jaromír Němec | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail | Vytisknout článek

  Hlavní menu

  Pro cestovatele

Letenky do Afriky od Letušky


DOVOLENÁ - Zájezdy do Afriky
Cestovní pojištění
Převody měn
Očkování

  Galerie
Klipky žluté
Klipky žluté
zobrazení: 6002
známka: 0

  Vyhledávání
Custom Search

  Personalizace
Jméno:
Heslo:


Registrace | Info
Zapomenuté heslo

  Partnerské servery
Africké listy
ZANZIBAR | Ligurie
active24
Autoatlas | Fotografie | Dárky

Přidejte si naši stránku k oblíbeným (CTRL+D)
Upozornění! Zde zveřejněné články a fotografie jsou vlastnictvím autorů. Pro studijní účely jsou však při uvedení autora volně využitelné.
© Afrika online.cz 2001 - 2019.

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS.
RSS - článků Atom 0.3 - články RSS - diskuzní fórum

CC