Využití půdy: orná půda 20.68%, louky a pastviny 20%, trvalé kultury 1.18%, lesy 39%, ostatní 19.14% (100% - není z rozlohy státu, jelikož 20.6% země pokrývají jezera)
Průmysl: Malawi patří mezi nejméně rozvinuté země světa. Ekonomika je zemědělská a 80% obyvatelstva žije na vesnicích. Země zpracovává pouze tabák na vývoz.
Národnostní složení: Yao 10%, Lomwe 15%, Angoni 8%, Tumbuka 7%, Sena, Tonga, Ngonde
Porodnost: 41.68 narozených na 1000 obyvatel za rok
Úmrtnost: 14,23 zemřelých na 1000 obyvatel za rok
Přirozený přírůstek: 2.7% (odhad 2010)
Střední délka života při narození: 50 let
HIV pozitivní: 12% (odhad 2007)
Historicko politický přehled
Prezident: Bingu wa Mutharika (od 24. května 2004)
Víceprezident: Joyce Banda (od května 2009)
Úřední název: Malawijská republika - Republic of Malawi.
Státní zřízení: republika
Státní svátky: Independence Day 6.července (od Velké Británie v roce 1964)
Politické strany: Democratic Progressive Party, Malawi Congress Party, United Democratic Front, Alliance for Democracy, Maravi People's Party, Malawi Forum for Unity and Development
Prezidentské volby: Prezident je volen na 5 let. Poslední volby 19. května 2009 obhájil Bingu wa Mutharika (Democratic Progressive Party) s výsledkem 65.98% hlasů.
Národního shromáždění podle obsazených křesel: Poslední volby proběhly 19. května 2009.
Democratic Progressive Party obsadila 114 křesel, Malawi Congress Party - 26, United Democratic Front - 17, Alliance for Democracy - 1, Maravi People's Party - 1, Malawi Forum for Unity and Development - 1, Nezávislí kandidáti - 32 a jedno místo zůstalo neobsazeno.
Politické specifikum:
Pluralitní systém demokracie s přímou volbou. Parlament je jedno komorový - národní shromáždění má 193 křesel a mandát je pětiletý. Prezident a Víceprezident jsou voleni na jednom volebním lístku. Ústava předpokládá vznik druhé komory parlamentu s 80 volenými křesly.
Cestovatelské minimum
Očkování: Ano. Požaduje se očkovací proti žluté zimnici,
Vízum: Ano. Malawiské vízum lze získat na zastupitelských úřadech Malawi (pro ČR = Berlín, Německo). Poplatky za vízum pro jednorázový vstup jsou cca 80 EUR. Vízum pro vícenásobný vstup s platností šest měsíců stojí cca 160EUR.
Země láká jezerem Malawi s možností potápění a pohořími Nyika Plateau (cca 2600 m n.m.) na severu, která poskytuje výhledy na jezero a pohoří Mulanje (cca 3000 m n.m.) na jihu, které umožňují nádherné treky horskými tropickými lesy a vysokohorskou stepí - viz. cestopis. Návštěvníci musí počítat s velkou denní amplitudou teplot. Ve vyšších polohách mohou v noci teploty klesnout pod 0°C. Největší atrakcí země je však vlastní jezero Malawi. Láká nejen potápěče - hostí cca 1000 druhů ryb z nich 60 % je endemických. Dobrá potápěčská základna je v severní polovině jezera - Aqua Africa v Nkhata Bay. Poslední dobou se však na jezeře rozmáhá jachting. Nejlepší místo leží na jihu jezera u Cape Maclear v nejmenším národním parku země - Lake Malawi o rozloze pouhých 88 km2. Jachty si můžete půjčit v Kopola Lodge, Club Makokola a Livingstonia Beach Hotel.
Malawi je chudý stát s vysokou promořeností virem HIV. Země je zemědělského charakteru a průmysl zpracovává pouze zemědělské produkty. Koupíte zde výborný čaj, tabák nebo Gin.
Bezpečnostní situace odpovídá rozvoji země. Zemědělci jsou přátelští a konzervativní. Telefonní číslo pro tísňová volání je 199. Za lékařské ošetření se platí.
Homosexualita je trestná!!!
Obecně
Malawi je vnitrozemský stát Afriky. Území republiky se zhruba kryje s povodím jezera Malawi (Ňasa) a rozkládá se mezi 9°30 a 17°j.z.š. a 33°a 36° v.z.d. Dříve byla země známá jako Njasko (Ňasko)! Malawi patří mezi ekonomicky nejchudší státy světa. Vláda je závislá na vnější pomoci. V posledním období se rozvíjí turistický ruch. Průmysl brzdí špatná infrastruktura.
Malawi má bohatou historii. V 10. století začaly území osidlovat bantuské národy a již ve 14. století zde byla založena vzkvétající říše Malawi, jejíž moc sahala i mimo současné území státu, zejména ve východní Zambii. V průběhu 16. století říše obchodovala i s Evropany. V 17. století se říše rozpadla do několika království.
Zemi prozkoumal a pro Evropu plně objevil v roce 1859 David Livingstone. O nově objevenou zemi začali mít zájem nejen Britové, ale i Němci a Portugalci. Z boje vyšli vítězně Britové a založili zde protektorát Ňasko (Njasa) - 1891.
Dalším významným milníkem pro vývoj v zemi byl rok 1944, kdy byl založen Africký národní kongres Ňaska.
V roce 1953 sloučila Velká Británie Ňasko s Rhodézií do společné federace, což vyprovokovalo nacionalistickou opozici v zemi. Malawi pod vedením Afrického národního kongresu Ňaska (osvobozenecké hnutí) si vynutilo zrušení federace v roce 1963. Dne 6. července 1964 se Ňasko osamostatnilo a přejmenovalo se na Malawi. Země zůstala členem Britského společenství národů (Commonwealthu).
Nová Ústava byla přijata v roce 1966, vedoucí člen Afrického národního kongresu Ňaska, respektive nástupnické politické strany "Kongresová strana Malawi", pan Dr. Hastings Banda Kamuzu se prohlásil doživotním prezidentem a byla zřízena vláda jedné strany. Jak je zvykem, krutě potlačila v zemi opozici.
Teprve v roce 1993 proběhlo v zemi referendum, které ze učinilo z Malawi demokratickou zemi s volnou soutěží několika politických stran. Byla změněna Ústava a v roce 1994 proběhly první svobodné volby.
Malawi leží na krystalických horninách předkambrického stáří, které jsou narušeny četnými tektonickými zlomy. Povrch tvoří zejména plošiny a vysočiny. Severní a střední část země se přimyká k příkopové propadlině jezera Malawi. Nadmořská výška zde kolísá mezi 1000m n.m. po 1500m n.m. Nejvyšším pohořím severní části země je plošina Nyika o 1000 metrů výše. Nejvyšší vrcholy jsou Nkata 2670m n.m. a Nyika 2542m n.m..
V jižní části země leží příkopová propadlina s nadmořskými výškami 200 - 450m n.m. Jedná se o širší část příkopové propadliny jezera Malawi. Propadlinou protéká řeka Shire (Šire). Po obou stranách příkopu leží vysočiny s nadmořskou výškou 500-1000m n.m. Na západě je to plošina Kirk, na východě Shire. Při hranicích s Mozambikem leží nejvyšší horský masív Mulange (Mlange). Nejvyšší vrcholová partie Sapitwa má výšku 3000m.n.m.
Pobřežní část jezera Malawi je úzká.
Podnebí Malawi je tropické a pod vlivem monzunů s letním obdobím dešťů (od listopadu do dubna). Zima je suchá. Průměrná teplota nejteplejšího měsíce (listopad) se pohybuje mezi 20-23°C ve vyšších nadmořských výškách po 27°C v nížinách. Naopak během nejstudenějšího měsíce (července) teplota leží mezi 14°C na horách po 19°C v nížinách.
Srážkové úhrny záleží též na nadmořské výšce. Od 750 - 1000mm v nížinách, přes 1000 - 15000mm na vysočinách po 2500mm v horách.
Vodstvo je vázáno na povodí jezera Malawi. Jezero je protaženo v délce 550km ve poledníkovém směru. Má rozlohu 3088km2. Nadmořská výška hladiny je 473m n.m.. Největší hloubka jezera leží v jeho severní části a dosahuje 706m. Z jezera vytéká k jihu splavná řeka Shire, které se vlévá zleva do Zambezi. Z dalších velkých jezer v zemi jmenujme bezodtoké jezero Shilwa (Šilva) a průtočné jezero Malombe ležící na jih od jezera Malawi. Protéká jím řeka Shire.
Jižní polovinu země pokrývají savany s akáciemi a baobaby a řídké savanové lesy. Na plošinách rostou stepi. Na severu země se naopak setkáme s opadavými tropickými lesy miombo (dominantní druhem dřeviny je zde Brachystegia=miombo /swahilsky/). Na horských masívech, zejména na východních částech rostou horské pralesy. Živočištvo je druhově zastoupeno druhy afrických savan.
Zemědělství je z větší části samozásobitelské. Pro ekonomiku země jsou významné plantážové porosty čaje, cukrové třtiny, bavlny a zejména pěstování tabáku. Tabák představuje hlavní vývozní surovinu a tvoří více než polovinu vývozu. Zemědělství zaměstnává 90% práceschopného obyvatelstva.
Průmysl ze zaměřen na zpracování zemědělských produktů. Dále pak textilu a obuvi.
Malawi nemá žádné významné zdroje drahých kovů či naleziště ropy. V zemi se těží pouze rubíny (jako jediná země v Africe). Ostatní ložiska se netěží - země má naleziště bauxitu (více než 40% Al), titanu, azbestu, grafit (tuhy) a uranu.
Doprava je slabá ve všech ohledech. Více rozvinutá je pouze v jižní polovině státu. Slušné napojení na okolní státy, resp. Zambii má hlavní město Lilongwe. Většina dopravy se odehrává na silnicích.
Od privatizace železnice v roce 1999, vstupu brazilské společnosti v r. 2006 do rozvoje železnice v Mozambiku a zahájení výstavby železničního napojení zambijského města Chipata v roce 2010, se dá předpokládat znovuobnovení významnu železniční dopravy. V současné době má železniční síť délku 797 km při rozchodu 1 067 mm.
Města
Lilongwe bylo vyhlášeno hlavním městem Malawi v roce 1975, leží ve středu země. Město je rozděleno do dvou částí: Staré město - obchodní centrum a City Centre - administrativní část. Další významné město je Zomba, která byla dlouho hlavním městem Malawi a zůstává sídlem mnoha státních úřadů a univerzity. Blantyre je nejstarší a největší město Malawi a obchodní centrum země. Na severu leží Mzuzu.
Malawi
| 
