Cukrová třtina (Saccharum officinarum)

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Flóra, Vydáno dne: 30. 05. 2018

je víceletá mohutná tráva z čeledi lipnicovitých. Stonky jsou odděleny kolénky a jsou vyplněny dření, která obsahuje až 20% cukrů. Právě pro tento důvod je hojně s oblibou pěstována již od nepaměti. Z Blízkého východu je známá již od 1. století, odkud ji rozšířili arabští obchodníci a následně i křesťanští misionáři a obchodníci po celém světě v tropickém pásu a příznivých podmínkách. Třtinový cukr se stal cennou komoditou, jenž podporovala zemědělství v tropických oblastech, vytvářela majetky a vedly se o ní boje.

Cukrová třtina Říše: Plantae (rostliny)
Oddělení: Magnoliophyta (rostliny krytosemenné)
Třída: Liliopsida (rostliny jednoděložné)
Řád: Poales (lipnicotvaré)
Čeleď: Poaceae (lipnicovité trávy)
Rod: Saccharum (třtinovník)
Druh: Saccharum officinarum (třtinovník cukrový)

Cukrová třtina je bujně rostoucí, vytrvalý druh lipnicovité trávy. Vzhledově velice připomíná rákos. Vytváří shluky nevětvících se, dlouhých a masivních stébel. Jednotlivá stébla vyrůstají z oddenků mateřské rostliny a mohou dosahovat výšky až přes pět metrů. Stébla jsou dělena až 40 kolénky s adventivními kořínky, díky kterým dobře zakořeňuje. Vnějšek stébel je lysý, hladký, někdy voskový, v různém zbarvení od zelenožluté , přes fialovou až skoro po černou. Tmavější odrůdy jsou teplotně tolerantnější vůči chladu. Vnitřek stébel je vyplněn šťavnatou bílou dření, která obsahuje až 20% cukrů, zejména pak sacharózy, glukózy a fruktózy. Listy cukrové třtiny jsou podlouhlé, mohou být skoro jeden metr dlouhé, 5cm široké, s ostrým a ozubeným okrajem, rostoucí ve střídavém uspořádání. Listy vyrůstají vždy z kolének, což určuje jejich počet, kolik kolének, tolik listů. Uprostřed listu se výrazná centrální žilka. Do listů se podobně jak u jiných trav ukládá křemík, což zvyšuje jejich pevnost. V úžlabí listů se nachází úžlabní pupen. Po listech vznikají listové jizvy. Listy v průběhu vegetace usychají, u některých odrůd opadávají. Třtina je náročná na vlhkost, když je nízká, sesychá a hyne, když vysoká, jsou stébla těžká a mají tendenci praskat a lámat se. Květenstvím je velká, terminální, kuželovitá lata, obsahující tyčinky i pestíky. Plodenstvím je pak obilka se semeny, která rychle ztrácí svou klíčivost, proto se cukrová třtina rozmnožuje zejména vegetativně.
Cukrová třtina dokáže vázat poměrně velké množství oxidu uhličitého při fotosyntéze, potřebuje k tomu však teplo. Optimální teplota pro bohatý růst je 30°C, pod 20°C svůj růst silně redukuje a 15°C je limitní teplota, při které již vůbec neroste. Třtina potřebuje pro ideální růst vlhčí, nikoliv však přemokřené, humózní a propustné půdy, které jsou dobrou zásobou živin. Sklízí se strojně, ale na mnoha místech ručně - stonky se usekávají mačetou, od kořínků pak opět vyráží nová stébla. Je oblíbenou tropickou rostlinou s energetickým potenciálem, jednak pro rychlou tvorbu biomasy, vázání vzdušného oxidu uhličitého a výrobu etanolu, který se přidává do biopaliv.

Základní složky ve stéblech cukrové třtiny jsou:

voda 68-75%
sacharóza 7-22%
vláknina 8-16%
minerální látky 4-10%

Cukrová třtina Burkina FasoCukrová třtina2

Cukrová třtina Egypt


Obrázky:Sklizená cukrová třtina v zambijském přístavu Mpulungu u jezera Tanganika, třtinová plantáž v Egyptě, třtinová plantáž v Burkině Faso.

Hlavním produktem vyráběným z třtiny je třtinový cukr, který obsahuje 90 i vice procent sacharózy, dále pak glukózu, fruktózu a redukující cukry. třtinový cukr bývá používán v různých úpravách jako sladidlo v domácnostech, ale v různých modifikacích pak skrze celý potravinářský, farmaceutický i chemický průmysl.
Vedlejší surovinou při výrobě a rafinaci cukru je melasa, která se používá ke krmivářským účelům, k výrobě paliv a destilátů.
Růstové vrcholy představují 12 až 18% sklizené hmoty, která se dobře silážuje, případně využívá jako krmivo.
Bagaso jsou výlisky stébel, které se používají ke krmení, výrobě méně kvalitního papíru, desek, mulčů, siláží, pro výrobu bioplynu, jako palivo pro otop a podobně. Na ostrově Mauricius představuje hlavní palivo pro výrobu elektrické energie.
Některé druhy třtiny jsou schopny vázat vzdušný dusík. Na rozdíl od bobovitých rostlin, které vážou dusík v rámci kořenového systému, třtina váže dusík ve spolupráci se symbiotickými bakteriemi do stébel. Vegetační doba mezi sklizněmi je přibližně 12 měsíců v závislosti na lokalitě a odrůdě. Hektarové výnosy jsou 50 - 150t. Svými vlastnostmi a možnostmi zpracování zaujímá cukrová třtina důležité místo mezi pilíři ekonomik mnoha tropických států. Neustále se proto pracuje na šlechtění nových druhů s vyšší odolností a výnosy. Podobně jako čirok, proso a kukuřice bude vždy významnou plodinou s energetickým potenciálem a důležitým zdrojem potravy.