Kobra obojková (Hemachatus haemachatus)

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Fauna, Vydáno dne: 19. 01. 2018

nepatří mezi tzv. pravé kobry, jelikož má několik odlišností od kober rodu Naja, nicméně má i několik stejných vlastností. Dokáže vystřikovat jed (plivat) a zaujímat výhružné postavení s typickou kobří kapucí.

mapka obojková Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Reptilia (plazi)
Podtřída: Amniota (blanatí)
Řád: Squamata (šupinatí)
Podřád: Serpentes (hadi)
Čeleď: Elapidae (korálovcovití)
Podčeleď: Elapinae (korálovci)
Rod: Hemachatus (kobra)
Druh: Hemachatus haemachatus (kobra obojková)

Kobra obojková je rozšířena v Jihoafrické republice, Lesothu, Svazijsku a v hraničním pásmu mezi Zimbabwe a Mosambikem. Vyhledává prostředí travnatých pastvin, ale mnohdy obývá i mokřady na okrajích bažin.

Jedná se o menší až středně velký druh kobry, dorůstající velikosti až kolem 1,1m. Zbarvení je proměnlivé, většinou šedohnědé až šedočerné, specifické pro tento druh jsou dva světlé pruhy na krku. Z pravidla má celé tělo pruhování, u světlejší formy se střídá černá se žlutou, jako u vos, u tmavší pak šedočerná s šedobílou. Dorsální partie jsou stejného odstínu, někdy dokonce i tmavší než abdominální. Pruhy na krku jsou bílé, až žlutobílé. Šupiny kobry obojkové jsou na rozdíl od kober rodu Naja kýlovité.

Aktivita tohoto druhu je převážně denní, pozemní, úkryt nachází ve vysoké trávě a keřích. Má schopnost plivat jed a útočníka je schopna s bravurní přesností zasáhnout na vzdálenost až 2,5m, což je sice polovina než je u sestřenic rodu Naja, ale na odrazení většiny útočníků to hravě stačí. V případě ohrožení roztáhne žebra na krku a vztyčí cca 1/3 těla. Dalším obranným reflexem je předstírání smrti. Leží na zádech s otevřenými ústy. Pokud ani to neodradí útočníka, přichází na řadu jed. Je to směs neurotoxinů a cytotoxinů, způsobující nervovou paralýzu a nekrózu tkáně. Oproti pravým kobrám není jed tak viskózní a silný. Protijed je zatím stále ve vývoji. Po uštknutí člověka dochází k otoku, ospalosti, nevolnosti a zvracení. Na životě dospělého zdravého člověka neohrozí.

Kobra obojková

Specializuje se na lov obojživelníků, zejména různých žab a ropuch. Nepohrdne ani ještěrkou, menším hadem nebo menším hlodavcem.

Na rozdíl od jiných kober je tento druh vejcoživorodý. Vejce se vyvíjí v těle matky a mláďata se líhnou krátce před porodem, v jeho průběhu, nebo krátce po opuštění těla matky. Rodí se 20-40 mláďat, výjimečně až k 60-ti mláďatům. Dle IUCN je tento druh kobry řazen na nejnižší stupeň ohrožení.