Kobra senegalská (Naja senegalensis)

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Fauna, Vydáno dne: 11. 03. 2017

Jedovatá kobra obývající výhradně západní část Sahelu, vzhledem prakticky totožná se známější kobrou egyptskou.

Kobra senegalská mapka Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Reptilia (plazi)
Podtřída: Amniota (blanatí)
Řád: Squamata (šupinatí)
Podřád: Serpentes (hadi)
Čeleď: Elapidae (korálovcovití)
Podčeleď: Elapinae (korálovci)
Rod: Naja (kobra)
Druh: Naja senegalensis (kobra senegalská)

Kobra senegalská byla dlouho považována za poddruh kobry egyptské, avšak nedávný morfologický a genetický průzkum dal podnět k uznání samostatného druhu. Liší se v počtu šupin na krku a ve jednolitém tmavém zbarvení hlavy, což jsou pro laika nerozpoznatelné znaky. Zbarvení je zrzavě hnědé až šedohnědé, kdy dorsální partie jsou tmavší než ventrální. Abdominální zbarvení je krémově béžové, mnohdy s šedým mramorováním. Jedná se o velkou, robustní kobru, dosahující v dospělosti délku až 2,5m.
Obývá savany, lesnaté savany, travnatou polopoušť s možností úkrytu, a okraje lesů. Její výskyt je vázán, stejně jako u jiných živočichů, na potravu a zdroj vody. Vyskytuje se od Senegalu, skrze Mali, Guineu, Burkinu Faso, Ghanu, Benin a Niger, po Nigérii. Její domovinou je pásmo Sahelu. Mnohdy se vyskytují v blízkosti obdělávané půdy, nebo lidských obydlí. Láká je sem výskyt drobných hlodavců. V potravě je kobra senegalská nenáročná, mláďata se živí hmyzem, postupně drobnějšími obratlovci. Vybírají ptačí hnízda, která jsou blíže při zemi, po stromech lezou jen výjimečně. Jsou dobří plavci a potravou mohou být i ryby, žáby a menší plazi, dokonce i hadi. Jed této kobry je slabší než kobry egyptské, přesto patří k silnějším kobřím jedům. V případě vyrušení volí kobry senegalské převážně variantu rychlého ústupu, až v případě znemožněni útěku, nebo při překročení bezpečné vzdálenosti se postaví a podnikne varovné výpady. V případě uštknutí se v místě vpichu vytváří puchýře a následuje rychle postupující nekróza tkáně. Jed je směsicí synaptických neurotoxinů a oběť v případě nepodání protijedu umírá na zadušení či selhání srdeční činnosti.

Aktivita tohoto druhu je převážně noční. Přes den se většinou nachází v úkrytu. Samice kladou ke konci období dešťů, do podzemních nor či jiného bezpečného úkrytu 8-20 vajec. Z nich se po dvou až třech měsících rodí mláďata o délce kolem 25cm.
Zejména mladší kobry mohou být uloveny jiným hadem, hadilovem písařem, nebo medojedem. Dle IUCN jsou kobra senegalské řazeny na nejnižší stupeň ohrožení.

Naja haje


Obrázek:
Kobru senegalskou na fotce zatím k dispozici nemáme, na obrázku je kobra egyptská (Naja haje), která je vzhledem prakticky totožná s kobrou senegalskou.