Kobra Anchietova (Naja anchietae)

Kobra vyskytující se v jihozápadní části Afriky. Ačkoliv nepatří mezi plivající kobry, disponuje ke své velikosti poměrně velkými zuby a silným jedem, který se v případě uštknutí mnohdy stává osudovým.

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Reptilia (plazi)
Podtřída: Amniota (blanatí)
Řád: Squamata (šupinatí)
Podřád: Serpentes (hadi)
Čeleď: Elapidae (korálovcovití)
Podčeleď: Elapinae (korálovci)
Rod: Naja (kobra)
Druh: Naja anchietae (kobra Anchietova)

Kobra Anchietova je endemická v jihozápadní Africe. Vyhovuje jí suché semiaridní prostředí s možností úkrytu a s dostatkem vodních zdrojů. Nevyskytuje se na poušti a v lesích, pouze na jejich okrajích. Potravu mnohdy následuje do vesnic, někdy až do lidských obydlí. Uštknutí touto kobrou je spíše vzácností. Nejčastěji bývají spatřeny poblíž mokřadů. Nacházejí se na území jižní Angoly, severní a střední Namibie, jihu Zambie, severu Botswany a severozápadu Zimbabwe.

Jedná se o středně velký druh kobry, dorůstající velikosti až kolem 2,2m. Zbarvení je šedohnědé až šedočerné. Dorsální partie jsou tmavší, abdominální světlejší. Na krku má pruh hnědočerné barvy. Ve světlejší formě se podobá zbarvením kobře kapské, jen u kobry kapské je tmavá skvrna pouze na spodní části krku, kdežto u kobry Anchietovy kolem celého krku. Hlava je světle hnědého zbarvení s nápadně černě zbarvenýma očima.

Obrázek:
Kobra Anchietova (Naja anchetae) v expozici zoologické zahrady Dvorec u Borovan.


Aktivita tohoto druhu je noční, pozemní, občas nachází úkryt ve větvích stromů. Přes den se zdržují v blízkosti úkrytu a vyhřívají se na slunci, nebo jsou přes největší horko schováni v úkrytu. Chováním i morfologickými vlastnostmi se velice podobá kobře kroužkované, ale v případě ohrožení se chová agresivněji. I přesto, že je poměrně dobrým lezcem po stromech, většinou se zdržuje v travinách či nízkých keřích. Nemá schopnost plivat jed. Její jed je velice silný neurotoxin a kardiotoxin, způsobující problémy s dýcháním, omezení srdeční činnosti a intenzivní bolest v místě uštknutí. Velké zuby umožňují aplikaci značného množství jedu. Bez podání protijedu může způsobit smrt. S člověkem se nejčastěji setkává, když jde za potravou do vesnice, nebo když loví drobnější hospodářská zvířata.

Specializuje se na lov obojživelníků, zejména různých žab a ropuch. Nepohrdne ani ještěrkou, menším hadem, menším hlodavcem, nebo ptákem. Může spolknout i vejce, což je vlastnost typická spíše pro vejcožrouty.
Stejně jako ostatní kobry je i tento druh vejcorodý. Samice naklade na konci období dešťů 47 až 58 vajec, z kterých se přibližně za měsíc vylíhnou mláďata o délce 20 až 30cm. Dle IUCN je tento druh kobry řazen na nejnižší stupeň ohrožení.

Kobra Anchietova v N.P Etosha v Namíbii, ulovena jestřáby tachiro (Accipiter tachiro); foto: Alex Derr (FLICKR)