Kobra černokrká (Naja nigricollis)

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Fauna, Vydáno dne: 28. 09. 2016

je středně velká plivající kobra, žijící v subsaharské tropické Africe, vyjma aridních oblastí a deštných pralesů. Nepřítele dokáží zasáhnout svým jedem z obdivuhodnou přesností na vzdálenost až 4 metry.

Mapka výskytu kobra černokrká Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Reptilia (plazi)
Podtřída: Amniota (blanatí)
Řád: Squamata (šupinatí)
Podřád: Serpentes (hadi)
Čeleď: Elapidae (korálovcovití)
Podčeleď: Elapinae (korálovci)
Rod: Naja (kobra)
Druh: Naja nigricollis (kobra černokrká)

Kobra černokrká obývá savany, lesy a polopouště subsaharské Afriky, vyjma jižní Afriky a Konžské pánve. Z pravidla se zdržuje v blízkosti vodních zdrojů, čímž může dojít ke kontaktu s člověkem. Zeměmi rozsáhlého výskytu jsou Mauretánie, Senegal, Gambie,Burkina Faso, Nigérie, Kamerun, Rovníková Guinea, Gabon, Angola, Kongo, DRK, Středoafrická republika, Uganda, Súdán, Jižní Súdán, Etiopie, Somálsko, Keňa, Tanzanie, Zambie, Mali, Čad, Guinea, Guinea Bissau, Libérie, Pobřeží Slonoviny, Ghana, Sierra Leone, Benin, Togo a Niger. Preferují spíše nížiny, ale byly nalezeny až do nadmořské výšky kolem 1 800m. Je velice adaptabilní. Příkladem toho je rychlá změna původního životního prostředí v Nigérii, kde se jí na odlesněných mýtinách a zemědělské půdě daří stejně dobře, snad i lépe, jako v původní lesnaté savaně.

Jedná se o středně velkou kobru, jejíž maximální velikost se pohybuje mezi 1 – 1,2m. Jsou však zaznamenány i případy rekordní velikost, sahající až k 2,8m. Zbarvení je černé, někdy tmavě šedé až šedé. Ventrální partie jsou světlejšího zbarvení. Na spodní části krku se mohou vyskytovat červené, oranžové, nebo žluté pruhy. Zbarvení může být u tohoto druhu značně variabilní v závislosti na lokalitě výskytu.

nigricollis


Obrázek:
Kobra černokrká (Naja nigricollis) v chovu na Kypru.

Kobra černokrká se dobře pohybuje ve stromovém porostu a je dobrý plavec. Aktivita je převážně denní, ale může být i noční, nejaktivnější je za soumraku a úsvitu. Přizpůsobivost aktivity dle ročního období a teploty přináší tomuto druhu výhodu v lovu potravy. Přes den se většinou nachází v úkrytu opuštěných nor nebo termitišť.
Uštknutí od tohoto druhu není časté, a pokud není aplikováno do rány větší množství jedu, které by způsobilo ochrnutí bránice a následné zadušení. O to více se však brání pliváním jedu do očí oběti. Jedinci z domácích chovů jsou klidní, oproti divoce žijícím jedincům, kteří již při menším vyrušení plivou, jed dráždí kůži a při zasažení očí způsobuje dočasnou slepotu, která při nedostatečném včasném ošetření, může být i trvalá. Jed je směsí synaptických neurotoxinů.

Potravní spektrum je poměrně široké. Většinou pojídá malé hlodavce, nicméně nepohrdne ani plazem, včetně menších hadů, žábou nebo rybami.
Samice naklade do hnízda zpravidla 10 až 15 vajec, v ideálních podmínkách může počet vajec dosahovat až 22. Doba inkubace je 60 až 70 dní při teplotě 28-30°C. Mláďata jsou dlouhá 20-25cm a ihned po vylíhnutí soběstačná.
Predátory jsou medojedi, orli a hadilov písař. Délka života tohoto druhu je středně dlouhá a v zajetí může být cca 15 let.
V minulosti byl uváděn jako poddruh kobry černokrké druh kobry pruhované (Naja nigricincta), genetický průzkum však příbuznost vyvrátil. Proto se lze setkat s chybným označení výskytu, kobry černokrké v Namíbii, Botswaně a JAR, který náleží kobře pruhované.