Život ve starověkém Egyptě I.

Autor: Barča Zikánová <(at)>, Téma: Politika a Společnost, Vydáno dne: 10. 09. 2015

staroegyptská rodinaÚzemí Egypta, táhnoucí se v povodí Nilu, byla svými obyvateli nazývána Kemet, neboli Černá země. Pouštní oblast okolo údolí Nilu byla naopak nazývána Červená země. Obyvatelé Egypta žili své každodenní životy, které byly předmětem pátrání mnoha egyptologů a díky jejich úsilí a také díky nástěnným malbám se podařilo získat obrázek obyčejného Egypťana v dobách panování mocných faraónů.



Rodina

Egypťané si velmi cenili rodiny. Každé dítě bylo vnímáno jako dar od bohů. V rodinách se o děti staraly převážně ženy, ve vyšších třídách byly děti předávány do péče otroků, nad nimiž opět dohlížela žena. Tito otroci, případně najatí sluhové, se starali o potřeby dětí a dle instrukcí ženy dbali o jejich výchovu.

Pokud zůstával pár bezdětný, jedinou možností bylo modlit se k bohům a bohyním (nejčastěji Bes a Isis), aby jim bylo dítě dopřáno. Našlo se nesčetně hliněných tabulek, umístěných v hrobkách příbuzných nebo v chrámech, na nichž je vyjádřena prosba o dítě. Poslední možností páru byla adopce, která jim umožnila mít dědice.

Louvre - staroegyptská rodina


Obrázek: Sochy staroegyptské rodiny v muzeu v Louvre (Autor: O. Zikán)

Postavení ženy a dětí ve společnosti

Od žen se očekávala poslušnost k otci a manželovi, přesto byly mužům v mnoha oblastech rovny až do příchodu Arabů. Mohly se účastnit obchodování, vlastnit půdu, obhajovat se u soudu a rozhodovat samy o sobě v určitých oblastech. Mohly vlastnit živnost, často převzatou po smrti manžela. Vdovy se těšily velké úctě a svobodě. Málokterá potom znovu vstoupila do manželství, které by její nabytou svobodu opět omezila.

V rodině byli ceněni synové i dcery. Obě pohlaví mohla dědit majetek, takže nebyl na ženy kladen nátlak na narození syna. Mladí chlapci, získávali své dovednosti od otce, který jim předával své znalosti a učil je řemeslu. Chlapci z bohatších rodin byli ve věku sedmi let posláni do školy, kde se učili náboženství, číst, psát a počítat. Dívky byly vychovávány matkou. Nejsou žádné důkazy o tom, že by fungovaly i školy pro dívky, nicméně některé byly velmi vzdělané a je i pár případů vážených lékařek. Pravděpodobně se jim vzdělání dostalo od matek.

Děti byly vychovávány k tomu, aby se ve stáří staraly o své rodiče. Až do jejich smrti jim poskytovaly ubytování a stravu a vše, co k životu potřebovali. Po jejich smrti chlapci dědili půdu, dívky věci z domácnosti, jako oděvy, nábytek a šperky. Pokud rodina neměla syna, vše připadlo dívce, pokud neměla dívku, vše dědili chlapci. Je známo několik případů dívek, které vlastnily dům i půdu a poměrně úspěšně se vším hospodařily. Mohly být také zaměstnány jako akrobatky, tanečnice, zpěvačky nebo hudebnice u chrámů nebo v palácích, profesionálními plačkami nebo výrobci parfémů. Ženy z vyšších vrstev se mohly stát kněžkami.

Oblíbenými hračkami dětí byla zvířata ze dřeva, kamene nebo u bohatších vrstev i ze slonoviny či želvoviny. Chudší děti měly zvířata nebo panenky ušité z látek.