Hadilov písař (Sagittarius serpentarius)

Autor: Jaromír Němec <nemec(at)afrikaonline.cz>, Téma: Fauna, Zdroj: Jaromír Němec, Vydáno dne: 16. 07. 2013

Hadilov písař je velký dravec s typickým zobákem dravce, dlouhýma červenýma nohama, šedavým zbarvením a nápadnou černou korunkou na hlavě. Žije v afrických savanách. Svou potravu loví na zemi. S oblibou loví hady, což mu dalo i latinské i české jméno. Angličané odvozují jeho jméno od podoby úředníka (písaře) – secretarybird, ale je možné, že se jedná o pouhé odvození z arabského slova saqr-et-tair (lovec ptáků). Díky tomu, že loví i jedovaté druhy hadů, lidé ho nepronásledují.

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Aves (ptáci)
Řád: Accipitriformes (dravci)
Čeleď: Sagittariidae (hadilovovití)
Rod: Sagittarius (hadilov)
Druh: Sagittarius serpentarius (hadilov písař)

Hadilov písař je jediným žijícím zástupcem čeledi hadilovovití. Obývá africké savany na jih od Sahary. Žije převážně na zemi, zřídka létá, ale dokáže velmi rychle běhat. Při běhu rovnováhu udržuje pomocí křídel. Hadilov létá dobře a svá křídla dovedně využívá k plachtění. Před vzletem se většinou rozbíhá, ale dokáže vyletět i z místa. Ve vzduchu probíhají námluvy.
Hadilov je vysoký dravec s výškou okolo 130 cm. Délka těla dosahuje 125 - 150 cm s rozpětím křídel okolo dvou metrů a hmotností 3,4 - 4,3 kg. Peří na těle má šedé zbarvení, ocas, nohy (tibiotarsus) a chocholka jsou pokryté černým peřím. Chocholka na týle je svěšená, ale pták ji rozrušení dokáže vztyčit. Na ocase jsou dvě dlouhá centrální pera – typický znak. Okolo očí mají dospělý jedinci červenou skvrnu bez peří. Mladé jedinci tuto skvrnu mají žlutou. Ostatní nahé části jsou zprvu šedé později narůžovělé či nahnědlé.
Dlouhé nohy jsou typickým znakem. Prsty jsou uzpůsobeny pohybu na zemi a jsou neohebné. Drápy jsou silné a krátké.
Křídla jsou dlouhá a široká. Krk je středně dlouhý.
Hadilov se hlasově moc neprojevuje, pouze na hřadu vydává zvuky podobající se kvokání korr-orr-orr. Hadilov je i přes svou výšku značně nenápadný pták.
Pohlavní dimorfismus je nevýrazný. Samec má jen delší ocasní pera a chocholku.
Jedná se monotypický druh.

Hadilov písař - secretarybird (Sagittarius serpentarius)

Hadilov obvykle žije v párech, někdy i ve skupinách 3-4 ptáků. V aridních oblastech se v blízkosti napajedla může pohybovat skupina i 50 jedinců. Páry se tvoří na celý život, ale mimo období rozmnožování udržují od sebe jistý odstup. V období rozmnožování jsou samci ve skupině vůči sobě agresivní. Po zemi se pohybuje velmi pomalu. Kráčí pomalými kroky rychlostí 2,5-3 km za hodinu. Za den urazí okolo 20 kilometrů. Potravu loví na zemi.
K lovu používá zobák, někdy si kořist přišlápne nohou. Tím se liší od ostatních dravců, kteří zabíjí kořist svými drápy. Pokud loví hady či hlodavce, používá nohu k vyrušení či odvedení pozornosti kořisti. Při lovu též roztahuje křídla. Potravu polyká vcelku. Hlavní složkou potravy je hmyz (87% - zejména sarančata), malý obojživelníci, ještěrky (3%), hadi, hlodavci (4%), mladí zajíci, ptačí mláďata (2%) a vejce. K lovu rád vyhledává místa, kde prošel požár savanou.

Secretarybird (Sagittarius serpentarius)

Chocholka hadilova (Foto: Jana Hajduchová)

Nocuje na vrcholcích stromů, často na hnízdním stromě s partnerem. Jejich hnízdo je velké a ploché (1 - 2,5 m v průměru a 0,5 m vysoké) a je používáno několik let. Umístěno je na vrcholcích trnitých stromů, zejména akácií ve výšce 5-7 metrů. Materiál na stavbu hnízda nosí v zobáku. Hnízdí celoročně, ale vrchol je v období dešťů. Samice klade do jamky v hnízdě obvykle dvě vejce, která mají bílou až nazelenalou barvu. Inkubace trvá 40-46 dnů. Vajíčka zahřívá většinu času samice a samec ji na hnízdě krmí. O mladé pečují společně. Nejprve je krmí natrávenou potravou, později mrtvými kusy a pak i živou kořistí, kterou mladí loví na hnízdě. Do šesti týdnů vylétnou z hnízda. Péče o mláďata trvá obvykle 75 - 85 dní. Nikdy nebyla pozorována na hnízdě agrese mladých vůči sobě, ale pokud jsou na hnízdě tři mláďata, nejmladší zemře hlady.

Nepatří mezi ohrožené druhy, přesto jeho početní stavy v některých částech klesají – úbytek životního prostoru. Přirozené nepřátele skoro nemá. Mladí jsou však loveni na hnízdě vránami a jinými dravci.

Hadilov písař - areál výskytu

Hadilova mám rád od dětství. Podle mě patří mezi nejhezčí dravce světa. Nemyslím si to pouze já, jelikož se dostal na státní znak Súdánu a Jižní Afriky. Zejména představa, že v africké savaně žije zabiják jedovatých hadů, který byl větší než já, mě fascinovala. V africké savaně jsem ho nikdy pořádně nespatřil, ačkoliv je vysoký, tak je opravdu velmi nenápadný. A když jsem ho viděl, tak v dálce mezi keři či ve vysoké trávě. Na fotkách tak vypadal jako šedý kůl. Ještěže v ZOO Olomouc je možné tohoto úžasného ptáka vidět zblízka.