Palma datlová (Phoenix)

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Flóra, Vydáno dne: 26. 06. 2013

Datlovník je prastarou kulturní rostlinou, která je účelně pěstována již od mladší doby kamenné. Z jejích listů se vyrábí střechy, pletou se z nich koše, mohou sloužit jako palivo, kmeny jsou užívané jako stavební materiál a plody se konzumují čerstvé i upravené do široké škály produktů. Tato palma je i velice oblíbená okrasná rostlina a to jak při venkovním použití, tak při domácím pěstování.

Koruna datlovníku v Tunisu

Říše: Plantae (rostliny)
Oddělení: Magnoliophyta (rostliny krytosemenné)
Třída: Liliopsida (jednoděložné rostliny)
Řád: Arecales (arekotvaré)
Čeleď: Arecaceae (arekovité)
Rod: Phoenix (datlovník)

Datlovník je jednou z typických subtropických palem. Přestože jsou schopny prospívat v různých biotopech od bažin, pobřeží moře, mangrovů, semiaridního území a pouštních oáz, nejvíce jim vyhovují oblasti, kde mají u kořenů dostatek vláhy, slunečního svitu a vzduch je suššího charakteru. Lokalitu pro růst výstižně popisuje tuniský přívlastek pro datlovník: „kořeny ve vodě, korunu v ohni...“ Vyskytuje se od Kanárských ostrovů po Indočínu, v 17 druzích a několika přechodných hybridizacích v oblastech překryvu dvou druhů.

Zde jsou vybrané druhy datlovníků, související s Afrikou nebo ČR:

Datlovník kapverdský Datlovník krétský
Datlovník Madagaskar


Obrázky: Datlovník krétský - Phoenix theophrasti (Autor: B. Vítková);datlovník senegalský Phoenix reclinata (Autor: V.Z.); datlovník kapverdský - Phoenix atlantica (Autor: P. Roubal)

Jedlé plody, datle, mají druhy P. dactylifera, P. atlantica, P. reclinata, P. farinifera, P. humilis a P. acaulis.
Datlovník pravý (Phonix dactylifera) má v běžné formě 36 chromosomů, ale některé hybridy mají počet chromosomů 32, 34, 36 a 64. Datlovník byl vyšlechtěn již pravděpodobně v 4. tisíciletí před naším letopočtem v oblasti Blízkého východu odkud se rozšířil po celém světě. Plody datlovníku jsou významnou složkou potravy velké části světa, zejména v severní Africe. Konzumují se čerstvé, tepelně upravené, lisují se - z přezrálých datlí se získává datlový med a ze sušených plodů se mele mouka. Drcená semena jsou krmivem pro zvířata, listy jsou surovinou na výrobu košů, rohoží a kmeny se používají ve stavebnictví.

Původ jména

Botanický název rodu Phoenix, se pravděpodobně vztahuje k legendárnímu egyptskému ptákovi (Boimu), který se dožíval více jak 500 let. Na sklonku života vzplanul a povstal z vlastního popela. Tímto vyniká i datlovník, který i po ohoření může dále růst.
Dactylifera má původ z hebrejského slova dachel = prst, popisující tvar datlí.

Některé prameny uvádí ještě jako původ pojmenování odvození z fénického pojmenování datlovníku „Fénix“ a řeckého daktulos = prst.



Datlovník kanárský


Obrázek: Datlovník kanárský - Phoenix canariensis (Autor: V.Z.)

Morfologický popis

Kořenový systém je podobný jako například u kukuřice. Chybí zde centrální kořen, zato jde zde přítomna soustava primárních a sekundárních kořenů. Hlavní kořeny mají válcovitý tvar, jejich šířka je 7-12mm a dosahují délky 4-10m. Primární kořen se následně dělí na sekundární a vlásečnicové kořeny. Z hlediska funkce mají datlovníky kořeny zajišťující oporu, výživu, ale i vzdušné kořeny. Celková stavba kořenového systému pak odpovídá potřebám v dané lokalitě – na jakém substrátu roste, jakou vlhkostí disponuje a jakému počasí musí odolávat.

Kmen datlovníků je válcovitý, pokrytý jizvami po listech. Je tvořen z mnoha zdřevnatělých cévních svazků, bez lýka. Dorůstá délky, v závislosti na druhu a klimatických podmínkách, až kolem 20m. Bývá jednoduchý, ale lze se setkat i s větvením.

Listy jsou jemně zpeřené, 1-6m dlouhé, kolem 0,5m široké, s úzkými lístky, 20-60cm dlouhými, úzce kopinatými, k bázi listu postupně přeměněnými v trny. Než uschnou vydrží 3-7let. Narozdíl od jiných palem i po uschnutí se neuvolňují (neopadávají). Bývají obloukovitě převislé. Vzrostlý datlovník má kolem 100 zelených listů a za rok vyprodukuje 10-25 nových listů.

Datlovníky jsou dvoudomé rostliny. Květy jsou žlutavé, samčí a samičí, rostoucí z úžlabí rok starých listů. Vzácně se mohou se vyskytovat oboupohlavní květy. Prašníkové květy jsou uspořádány v mohutných úžlabních latách, které mohou obsahovat až 10 tisíc květů. Pestíkové květy jsou v podstatně řidších latách majících 4-6 tisíc květů. Celá květenství jsou uzavřena před rozkvětem do hnědavých toulců. Pro lepší opylení se zavěšují prašníkové laty do vrcholu palmy.

Plodem je žlutá, hnědá nebo načervenalá jednosemenná oválná bobule s dužnatým mezokarpem, datle. Podlouhlé semeno má podélnou rýhu.

Datlovníky dobře vzcházejí ze semínek a jdou poměrně snadno vypěstovat i doma. Dalším způsobem reprodukce je vegetativní dělení, odnožemi.

pletiva v datlovníku Oslík v Siwě
Datlovník


Obrázky: Oslík, pochutnávající na plodech datlí v oáze Siwa (Autor:J. Pízová); datlovník pravý (Phoenix dactylifera) v saharské oáze; pletiva v pokáceném kmeni datlovníku.

Datle

Složení datlí (g/100g):

složka procentuální zastoupení hmotnost
energetická hodnota --- 277Kcal
bílkoviny 3% 1,81g
tuk < 1% 0,15g
sacharidy 58% 74,91g
vláknina 18% 6,7g



Obsah vitamínů v datlích (g/100g):

vitamín procentuální zastoupení hmotnost
vitamín A 5% 149mg
vitamín K 2% 2,7μg
vitamín B3 10% 1,6mg
vitamín B5 16% 0,808mg
vitamin B6 19% 0,25mg
vitamin B1 4% 0,05mg
vitamín B2 4,5% 0,06mg

Minerální složení (g/100g):

prvek procentuální zastoupení hmotnost
vápník 6,5% 64mg
měď 40% 0,36mg
železo 11% 0,9mg
hořčík 13% 54mg
mangan 13% 0,3mg
fosfor 9% 62mg
zinek 4% 0,44mg

Porovnání výživové hodnoty:

ovoce počet kalorií na kg
meruňky 520cal
banán 970cal
pomeranč 480cal
pšeničný chléb 1 800cal
datle více než 3 000cal

Datle obsahují 15-30% vody a až 70% sacharidů, přičemž jde většinou o invertní cukry. Přínosný je i vysoký obsah hořčíku, který může mít význam na fakt, že pouštní beduíni, u kterých datle mohou představovat hlavní složku potravy, mají nejméně nádorových onemocnění, v porovnání s jinými etniky.
Datle bývají konzumovány čerstvé, ale existuje celá řada produktů, vyráběná z datlí: