Mamba zelená Jamesonova (Dendroaspis jamesoni)

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Fauna, Vydáno dne: 29. 05. 2013

je stromová mamba obývající husté deštné pralesy. Od mamby západoafrické, která také před útokem zplošťuje krk, je rozpoznatelná podle černého ocasu.

Orientační mapka mamby zelené Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Reptilia (plazi)
Podtřída: Amniota (blanatí)
Řád: Squamata (šupinatí)
Podřád: Serpentes (hadi)
Čeleď: Elapidae (korálovcovití)
Podčeleď: Elapinae (korálovci)
Rod: Dendroaspis (mamba)
Druh: Dendroaspis jamesoni (mamba zelená Jamesonova)

Žije na poměrně širokém území od Ghany po Jižní Súdán a na jih po Angolu. Vyskytuje se v primárních a sekundárních deštných pralesích, galeriových lesích a uzavřených lesních ekosystémech, od pobřeží až po nadmořskou výšku 2 300m. Jsou schopné přežít na odlesněném území za podmínek výskytu hustého křoví, kde by se ukryly. Tento druh však není tak adaptabilní jako mamba západoafrická.

Vyskytuje se ve dvou poddruzích:

Dorůstá velikosti 1,7-2,5m, výjimečně až 2,7m. Je poměrně snadno rozpoznatelná od ostatních stromových mamb podle černě zbarveného ocasu, který tvoří přibližně 25% celkové délky. V ostatním se velice podobá mambě západoafrické. Barva těla je šedozelená až zelená, na břiše světle zelená až žlutozelená, hřbet je tmavší s výrazným síťováním. Ústa jsou žlutobílá, světle zbarvená, narozdíl od mamby černě a východní. Šupiny jsou výrazně tmavě ohraničeny. Zploštělá hlava je trojúhelníkovitá, se specifickým síťovaným vzorem velkých zelených štítků s šedočerným lemem, který není taky výrazný jako u mamby západní. Tělo je dlouhé a štíhlé. Pohlaví se mezi sebou ve vzhledu neliší.

Mamba Jamesonova


Obrázek: Mamba Jamesonova (Denroaspis jamesoni) s viditelným černým ocasem, dle kterého lze bezpečně rozpoznat; Photo by Greg Hume.


Tento druh mamby je aktivní jen ve dne. Svůj úkryt hledá na stromech, výjimečně loví i na zemi. Dokáže se poměrně rychle pohybovat jak na zemi tak i ve větvích stromů. Pokud se dostane do kouta, je výbušně agresivní.

Mamba Jamesonova se potravně specializuje na lov ptáků. Vybírá s oblibou ptačí hnízda a mnohdy pojídá i vejce. Nepohrdne ani menšími obratlovci, zejména hlodavci a gekony.

Mamby jsou proteroglyfní hadi, kteří mají jedové zuby v přední části tlamy, pevně spojené s kostí. Jed mamby Jamesonovy se skládá z několika složek, z mnoha neurotoxinů, způsobující kolaps nervového systému a selhání životně důležitých funkcí a myotoxin, působící na svalovinu. Oběť umírá na zadušení.

V období páření dochází k bojím mezi samci o samice. Vítěz má pak právo pářit se s samicemi v okolí. Souboje mohou trvat i několik hodin. Přibližně po 90 dnech od páření samice naklade 6-12 vajec. Doba inkubace je kolem tří měsíců. V tomto období jsou mamby nejzranitelnější, jelikož samice vejce nehlídá a tak si na nich mohou pochutnat jiní hadi, šakali, krokodýli, varani nebo draví ptáci. Mláďata jsou zhruba 40-45cm dlouhá, světle zelené barvy a již od vylíhnutí disponují prudkým jedem. Mamby Jamesonovy se dožívají přes deset let. Mamby do určité velikosti mohou být loveny medojedem kapským, mangustami, hadilovem písařem (Sagittarius serpentarius), orlíkem jestřábovitým (Dryotriorchis spectabilis), orlíkem kejklířem, orlem korunkatým a orlem bojovným (Polemaetus bellicosus).