Papoušek červenobřichý (Poicephalus rufiventris)

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Fauna, Vydáno dne: 08. 06. 2012

Tento papoušek je oblíbeným společníkem s úzkou vazbou na chovatele. Má hravou a zvídavou povahu. Poměrně pestré zbarvení zvyšuje atraktivitu tohoto papouška, přesto nebývá příliš často chovaným druhem.

Papoušek červenobřichý - orientační mapka Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Aves (ptáci)
Nadřád: Neognathae (letci)
Řád: Psittaciformes (papoušci)
Čeleď: Psittacidae (papouškovití)
Podčeleď: Psittacinae (papoušci)
Rod: Poicephalus (papoušek)
Druh: Poicephalus rufiventris (Papoušek červenobřichý)

Papoušek červenobřichý nese své jméno podle zrzavě červeného zbarvení samečků. Je obyvatelem savan východní Afriky od Etiopie a Somálska, skrze Keňu po severní Tanzanii, resp. pouze na Zanzibaru a ostrově Pemba. Dává přednost sušším oblastem s výskytem akácií, baobabů, pryšců svícnových a trnitých křovin. Jeho výskyt je omezen do nadmořské výšky 1 000m, v Etiopii až do 2 000m.

Papoušek červenobřichý
Vyskytuje se ve dvou poddruzích:

Papoušek červenobřichý je středně velký papoušek dorůstající délky 22cm, a hmotnosti od 125 do 170g. Hlava a nohy jsou světle šedé, záda a křídla jsou tmavě šedé. Zobák, paří při kořeni zobáku, okruží očí, letky a rejdovací pera jsou černá. Oči jsou červenohnědé, v některých barevných mutacích vniká více červená, což může na první pohled působit znepokojivě. Od nohou ke spodní části ocasu jsou světle zeleně, někdy s tyrkysovým nádechem. Samci mají hruď a spodní stranu křídel oranžově červenou. Samice mají nevýrazně oranžově zbarvenou pouze spodní stranu křídel, hruď je šedá. Vzhledem k tomuto rozdílu obou pohlaví, byly donedávna samičky považovány za jiný druh. Vyskytují se i barevné mutace, avšak poměrně vzácně.

Ve volné přírodě se živí semeny, pupeny a květy stromů, vrcholovými výhonky, oříšky, kořínky, v oblibě mají též kukuřici, čirok, a proso, proto bývají nevítanými návštěvníky plantáží. Podobně jako u ostatních papoušků je pro ně jedovatá čokoláda, houby, kofein, semena jablek a cibuloviny.

Papoušek červenobřichý - sameček

Obrázek: Papoušek červenobřichý (Poicephalus rufiventris); Autor: Ruth Rogers.

Mohou být spatřeni jednotlivci, nebo ve skupinkách 3-4 jedinců, většinou poblíž napajedel, na krmných místech lze spatřit hejna o počtu 20-ti i více jedincích. Období rozmnožování je oblastní, v Tanzanii, resp. při jižní hranici svého výskytu, bývá od března do října (v období sucha), v Etiopii od května do listopadu. Hnízda jsou někdy umístěna ve větvích akácií nebo baobabů, ale většinou spíše v dutinách stromů. Snůška činí 3-5 vajec. Doba inkubace je 24-26dní. Ptáčata jsou pokryta bílým chmýřím a mají zalepené oči. Jsou zcela závislá na teple matky a krmení otce po dobu jednoho měsíce kdy se opeří, pak mláďata krmí oba rodiče. Ptáčata vylétají z hnízda zhruba po 10 týdnech od vylíhnutí. V zajetí se obvykle dožívají 20 – 25let.

Papoušci červenobřiší jsou na většině svého výskytu hodnocení, v rámci IUCN, nejnižším stupněm ohrožení. Jsou oblíbenými společníky mnoha chovatelů především pro přátelskou povahu, hravost, zvídavost a schopnost mluvit. Pokud jsou odchováni od ptáčete, přilnou k chovateli. Jsou teritoriální a vyžadují pozornost. Soužití s jinými ptáčky (papoušky) může být komplikované, jelikož mnohdy zaujímají dominantní postaveni a terorizují okolní papoušky. Podobně jako papoušci senegalští, mohou zaútočit na psa či kočku. Nejsou však tak žárliví a jsou poměrně společenští – neštípnou návštěvy tak, až se před nimi hosté schovávají. Nepotřebují ptačí společnost, ale vyžadují hračky, kterým věnují svou pozornost. Při trpělivém cvičení, lze prolomit sociální problém, kdy i ve volné přírodě nevytváří větší hejna, a mohou se sžít i s jinými papoušky, aniž by jim působili psychickou újmu. I přes ideální přednosti, pro svou nedostupnost, bývá poměrně vzácně chovaným druhem papouška.