Kočkodan Campbellův (Cercopithecus campbelli)

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Fauna, Zdroj: Foto: RNDr. B. Zikánová a V. Z., Vydáno dne: 22. 04. 2012

Západoafrický kočkodan u něhož byla nedávno prokázaná schopnost tvořit primitivní "slovní" spojení.

Orientační mapka kočkodan Campbellův Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus campbelli (kočkodan Campbellův)

Kočkodan Campbellův se vyskytuje v primárních a sekundárních deštných lesích, galeriových pralesích i pobřežních mangrovech Guinejské vysočiny, od Senegalu a Gambie po Libérii. Vyskytuje se ve středních a nižších patrech stromů.

Kočkodan Campbellův má ventrální a kaudální partie bílé, přes hřbet má delší srst žlutohnědé barvy s šedou podsadou, končetiny jsou černé. Okolí očí a nosu je šedé, okolí úst a apex nasi jsou růžové. Oční víčka jsou narůžovělá. Nad obočím je zlatá čelenka. Dlouhé licousy jsou žlutošedé. Neurocranium je černé. Okolo uší má dlouhé žluté střapce, které nejsou tak výrazné jako u kočkodana mona nebo kočkodana Wolfova. Ocas je u kořene černý, následně šedý.
Pohlavní dimorfismus se projevuje velikostí, kdy samci dorůstají k 6,5kg, samice pouze 5kg. Délka těla se pohybuje od 45-55cm a délka ocasu 70-95cm.

Kočkodan Campbellův vytváří jednosamcové skupiny o velikosti od 8 do 15 jedinců. Vyskytuje se i prolínání několika skupin, což umožňuje genetickou variabilitu. Období říje je určeno dostupnosti potravy. Po pěti měsících samice rodí jen jedno mládě. Laktace bývá průměrně kolem jednoho roku a matka o mládě pečuje kolem dvou let, do narození dalšího mláděte. Pohlavní dospělosti samci i samice dosahují mezi druhým a třetím rokem, prakticky následně po osamostatnění. V zajetí se dožívají i více jak 25 let. Mohou žít sympatricky s kočkodanem světlobřichým a kočkodanem Dianiným.

Aktivita je denní a svou potravu hledá v pralesních porostech i na zemi. Živí se jak rostlinou potravou, ovocem, listy a semeny a mízou stromů, tak i živočišnou, především hmyzem a menšími obratlovci. Je výrazně frugivorní. Plody a květy tvoří více jak 80% stravy, z více jak 50 druhů rostlin. Živočišná strava představuje kolem 15% potravního spektra.

Campbellův3 Cambellův 1
Campbellův2

Obrázky: Kočkodani Campbellovi na Tenerife a kočkodan Campbellův v ZOO Jihlava.

Studie z roku 2009 naznačují že tento druh kočkodana má jednu z nejmodernějších komunikací mezi zvířaty, využívající rudimentální syntaxi. S tím souvisí i poměrně bohatá akustická komunikace. Vizuální komunikace je poměrně často užívána v ohrožení. Často užívaná je i doteková komunikace, například dotek nosů dvou jedinců jako pozdrav.

Potencionálními predátory jsou kromě člověka hadi, orli, kočky zlaté, šimpanzi a levharti. V rámci IUCN je kočkodan Campbellův hodnocen na nižším stupni ohrožení.