Kočkodan Wolfův (Cercopithecus wolfi)

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Fauna, Vydáno dne: 22. 03. 2012

Pralesní kočkodan z Konžské pánve. Své útočiště hledá ve stromoví ve výšce 20-25m, při útoku orla korunkatého se rozprchne po zemi.

orientační mapka - kočkodan Wolfův Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus wolfi (kočkodan Wolfův)

Kočkodan Wolfův se vyskytuje v primárních a sekundárních deštných lesích Konžské pánve od Demokratické Republiky Kongo až po Ugandu. Vyskytuje se ve středních a nižších patrech stromů. V minulosti byl tento druh řazen jako podruh kočkodana pruhohřbetého (Cercopithecus pogonias), který se vyskytuje na sever od řeky Kongo. Je řazen do skupiny kočkodana mona.
Tento druh kočkodana byl poprvé popsán v roce 1891 v zoologické zahradě v Drážďanech, kam jej přivezl Dr. Ludwig Wolf, po kterém nese jméno.

Vyskytuje se ve třech poddruzích:

Kočkodan Wolfův má ventrální partie a vnitřní stranu končetin žlutobílou, respektive abdominální partie a hrudník a spodní část krku bílou se žlutým nádechem a boky jsou béžově žluté, přes hřbet má delší srst šedočerné barvy, stejné barvy ale o poznání kratší srst má i na předních končetinách, zadní končetiny jsou červenohnědé. Okolí očí a nosu je šedočerné, lysé, okolí úst a apex nasi jsou růžové. Linka nad obočím, tváře a dlouhé husté licousy jsou žluté.Neurocranium je žlutočerné. Okolo uší má dlouhé hnědé střapce, od očí k uším se táhne pruh černé srsti. Distální polovina ocasu je černá, zbytek šedý.
Pohlavní dimorfismus se projevuje velikostí, kdy samci dorůstají k 4,5kg, samice pouze 3kg. Délka těla se pohybuje od 44-51cm a délka ocasu 70-85cm. Zajímavostí tohoto druhu kočkodana je občasný výskyt sedacího mozolu na hýždích, který mají paviáni a někteří mangabejové, u kočkodanů je tento fyzický znak vzácný.

kočkodan Wolfův

Obrázek: Kočkodan Wolfův (Cercopithecus wolfi), autor: Colin M.L. Burnett.

Kočkodan Wolfův vytváří mnohosamcové skupiny, kde bývá velká rivalita o postavení dominantního samce. Velikost skupiny bývá od 5 do 20 jedinců, samice jsou filopatrické. Samci mohou tvořit bakalářské skupiny. Časté střídání dominantních samců a občasné štěpení či prolínání několika skupin je zárukou genetické variability populace. Období říje je určeno dostupností potravy, avšak nejvíce početí bývá v období od prosince do června. Doba březosti je 160-170 dní. Matce se zpravidla narodí jedno mládě o hmotnosti okolo 265g. Laktace bývá v průměru 6 měsíců a po dalším půl roce dojde k úplnému osamostatnění. Mezi samicemi je časté tetičkovské chování, jenž je důležité obzvláště pro mladé samice, jelikož se tím naučí péči o mládě. Pohlavní dospělosti dosahují pátým rokem života. V zajetí se dožívají 25let, ve volné přírodě je délka života odhadována o 5 let nižší.

Aktivita je denní a svou potravu hledá v pralesních porostech i na zemi. Živí se jak rostlinou potravou, ovocem, listy a semeny stromů, tak i živočišnou, především hmyzem a menšími obratlovci. Jsou spíše frugivorní a ostatní složky potravy hrají svou důležitou úlohu při nedostatku zralých plodů. Při spásání terestriální vegetace, ukládají potravu do lícních torb a následně dožvýkávají v bezpečí na stromech.

Vytváří smíšené skupiny s mangabeji černými (Lophocebus aterrimus), kočkodanem černolícím (Cercopithecus ascanius), kočkodanem Allenovým (Allenopithecus nigroviridis), guerézami angolskými (Colobus angolensis) a v N.P. Salonga byli spatřeni i poblíže šimpanzů bonobo, od kterých udržují bezpečnou vzdálenost, jelikož jimi mohou být výjimečně loveni. Samice se vůči jiným skupinám stejného druhu chovají teritoriálně.
Vizuální komunikace je poměrně často užívána v ohrožení a jako zastrašování konkurence. Akustická komunikace je poměrně strohá, vztahující se zejména k potravě a dravcům.

Potencionálními predátory jsou kromě člověka - hadi, orli, šimpanzi bonobo a levharti. V rámci IUCN je kočkodan Wolfův hodnocen na nejnižším stupni ohrožení.