Mangrovové lesy

Autor: redakce <(at)>, Téma: Flóra, Vydáno dne: 11. 10. 2012

mangroveMangrovové lesy žijí na hranici mořské vody a pevné země. Stojí v první linii ochrany pobřeží proti hurikánům a tsunami. Patří mezi nejproduktivnější ekosystém světa. Pokrývají zhruba 150 000km2 zemského povrchu. Mangrovové lesy tvoří mnoho druhů stromů, které se přizpůsobily tvrdým podmínkám - vysoké slanosti, teplému vzduchu a vodě, přílivu a odlivu a těžkým, na kyslík chudým půdám. Jsou považovány za klenot moří, jelikož pestrost života je zde větší než na korálových útesech. Většina komerčně využitelných ryb začala svůj život právě zde.

Obecně

Za mangrovové lesy považujeme porost stromů, který roste v tropických a subtropických oblastech na pobřeží moří a oceánů. Dvakrát denně jsou zaplaveny přílivem, resp. rostou v chudých půdách po maximální hranici přílivu. Pro život s brakickou či slanou vodou mají mnohá přizpůsobení. Jsou schopny aktivně vylučovat sůl - listy, mají husté kořeny, kořenový systém absorbuje vzdušný kyslík - pneumatofory (vzdušné kořeny), které jim umožňují přežívat v humózních půdách s nedostatkem kyslíku, nové rostliny se vyvíjejí již na matečné rostlině. Po odpoutání a dosažení vhodného substrátu jsou schopny okamžitého růstu, plody jsou mnohdy tvarem a hmotností přizpůsobeny tak, aby se po dopadu zapíchly do substrátu a usnadnily nové rostlině kořenění. Vykazují se úžasnou vitalitou, kdy mohou i rok plavat mořem, než někde v sedimentech zálivu zakoření. Jsou důležité pro zpevnění terénu, chrání před přílivovými vlnami a zachytávají mnohé nečistoty. Jsou domovem pro mnoho zvířat. 75% komerčně lovených ryb část svého života prožijí v mangrovových lesích. V porostech žije 25-krát více druhů ryb než na korálových útesech.
Mangrovové lesy vytváří na celém světě 12 rodů rostlin v 60 druzích (některé zdroje uvádí 16 rodů v 54 druzích - např. anglická Wiki). Největší druhová rozmanitost mangrovů je v jihovýchodní Asii (pravděpodobná domovina mangrovů) a nejmenší v Americe.

Rozšíření mangrovových lesů - svět (NASA)

Mangrovové lesy a jejich rozšíření

Regiony růstu mangrovových lesů na africkém kontinentu

Západní pobřeží Afriky

Mangrovy rostou podél celého západního pobřeží Afriky od Angoly přes Kamerun, Konžskou demokratickou republiku, Rovníkovou Guineu, Gabun, Nigérii, Ghanu, až po Senegal.

Fauna mangrovů - Kamerun Mangrovy Kamerun III








Obrázky: Mangrovy v Kamerunu, lezec - jeden z typických obyvatelů mangrovových hájů.

Největší porosty mangrovů v Africe, a jedny z největších na světě, má Nigérie, zejména v deltě řeky Niger. Zároveň zde i nejrychleji ubývají v důsledku častých ropných havárií a množství odpadů, které se v nich hromadí.
Vegetaci dominuje Rhizophora racemosa. Kromě mnoha druhů ryb, ptáků a bezobratlých se v lesích vyskytuje kapustňák senegalský (Trichechus senegalensis); krokodýli - krokodýl štítnatý (Crocodylus cataphractus), krokodýl nilský (Crocodylus niloticus); vydra africká (Aonyx capensis); veverka rudohlavá (Funisciurus pyrropus); orel jasnohlasý (Haliaeetus vocifer) a zoboun africký (Rynchops flavirostris).

Mangrovy Kamerun Mangrovy Kamerun II








Obrázky: Mangrovy v Kamerunu.

Východní Afrika

Významné jsou i východoafrické mangrovy, rostoucí od Somálska po jih Tanzanie. Nejrozsáhlejší porosty jsou v deltě řeky Zambezi, ostrovů Bazaruto a řece Rufiji, kde rostou desítky kilometrů do vnitrozemí podél estuárie řeky. Mají vysokou druhovou pestrost oproti jiným místům v Africe. Hostí mnoho druhů bezobratlých, ryb, ptáků - ledňáčka pobřežního (Halycyon senegaloides), kulíka většího (Charadrius leschenaultii) a kulíka bledého (Pluvialis squatarola), pěti druhů mořských želv: kareta zelenavá (Lepidochelys olivacea), kareta obecná (Caretta caretta), kožatka velká (Dermochelys coriacea), kareta obrovská (Chelonia mydas) a kareta pravá (Eretmochelys imbricata) a dugongů (Dugong dugon).

Mangrovy Tanzania

Obrázek: Mangrovy v Tanzanii - u města Tanga.

Madagaskar

Lesy se nacházejí na západním pobřeží Madagaskaru a přilehlých ostrovech. Základ porostu tvoří dva druhy mangrovníků - Sonneratia alba a Avicennia marina, které jsou typické pro celý Indický oceán. Žijí zde ryby z čeledí Cichlidae a Mugilidae a endemické druhy ptáků - orel madagaskarský (Haliaeetus vociferoides) a volavka madagaskarská (Ardea humbloti).

Mangrovy Madagaskar1 Mangrovy Madagaskar III









Obrázky: Mangrovy na Madagaskaru.

Jižní Afrika

Mangrovy v Jižní Africe a na pobřeží Mozambiku rostou pouze ostrůvkovitě na několika vhodných místech. Rostou zde díky teplému mořskému proudu Agulhas. Jsou biologicky významné jako biotop ptáků a želv. Stromy zde rostoucí jsou druhově chudé.

Mangrove Mozambik (foto: Manogamos)

Obrázek: Mangovy v Mozambiku (foto: Manogamos)

Severní Afrika

Mangrovy zde rostou izolovaně pouze na pobřeží Rudého moře (africké země: Egypt, Súdán, Eritrea a Džibuty) a jejich plošný rozsah je velmi malý. Porosty vytváří druhy Avicennia marina a Rhizophora mucronata.

Mangovy v Egyptě Al Bahr al Ahmar (foto: Dario Trimarchi)

Obrázek: Mangovy v Egyptě, Al Bahr al Ahmar (foto: Dario Trimarchi)

Oproti výše uvedeným oblastem výskytu, nemají mangrovové porosty Rudého moře a Perského zálivu vymezen vlastní ekoregion podle mapování WWF.

Druhová skladba

Mangrovové lesy mohou být složeny z více jak 110 druhů rostlin. Rozkvět mangrovových lesů, dle fosilních nálezů, nastal po třetihorách. Konvergentní evoluci došlo, že i ne zcela příbuzné druhy rostlin jsou schopny přežívat podobným stylem.
Majoritní rostlinné rody mangrovových lesů:

Bílé mangrovy

Jsou složeny ze tří rostlinných rodů:

Černé mangrovy

Černé mangrovy jsou zastoupeny rodem Avicennia. Vyskytují se jižně od obratníku raka. Lze se nimi setkat od Egypta na pobřeží Rudého moře po Jihoafrickou Republiku, ale i v rámci pobřeží Atlantického oceánu. Daří se mu například v brakické vodě řeky Gambie. V poměru zastoupení v rámci afrických mangrovů, je tento rod nejčetnější. Vytváří keře o výšce 3 - 15m. Jsou pro ně typické vzdušné kořeny, nebo také chůdovité kořeny rostoucí až do výšky 30cm a průměrem kolem 1cm. Tyto kořeny jednak umožňují lepší příjem kyslíku v oblastech, kde je jeho nedostatek a jsou i jakousi kotvou v nepevném substrátu nánosů v ústí řek. Žluté plody obsahují poměrně velké děložní lístky, napomáhající rychlému klíčení a vzrůstu nových rostlin. Tento rod, obzvláště pak druh Avicennia marina je tolerantní vůči vysoké salinitě a členové tohoto rodu bývají mezi prvními rostlinami nově vznikajícího mangrovu. Mízu mají slanou a přebytečnou sůl pak vylučují na spodní straně listů. Květy jsou bohaté na nektar a hrají tak důležitý zdroj potravy pro hmyz. Semena jsou uložena v plodech a klíčí ještě na mateční rostlině, kde takto mohou klíčit i více jak rok, než se uvolní do substrátu. Člověkem bývají tyto mangrovy využívány jako potrava pro včely, jelikož se v jejich okolí zdržuje zvěř tak i jako loviště, dřevo se používá pro výrobu nábytku, odolného proti termitům, pro výrobu dřevěného uhlí, nebo přímo jako palivové dřevo. Je též důležitým zdrojem tříslovin - taninu.

Červené mangrovy

Jsou sem řazeny čtyři rody.

Bojga zelená

Obrázek: Překvapení, které se mnohdy skrývá v mangrovech - Bojga zelená (Boiga cyanea).

Mangrovová palma

V mangrovových hájích se lze setkat i s palmami, jedná se výhradně o Nypa fruticans, která roste spíše v jihovýchodní Asii, ale lze se s ní setkat i v Guinejském zálivu nebo na Madagaskaru. Kmen roste většinou pod vodou a nad hladinou jsou jen listy a květy (jehnědy). Plody jsou pak unášeny přílivem do mělčin, kde mohou zakořenit a vytvořit novou rostlinu. Listy této palmy mohou být kouřeny jak tabák, z mízy, která je velmi sladká (dokonce sladší než cukrová třtina), se dělá víno, či pálenka, kmeny a listy se používají jako stavební materiál, mladé výhonky a nezralé plody bývají jako přísada v asijských pokrmech. Palmám rodu se dařilo v eocénu, kdy představovaly důležitou součást tehdejšího ekosystému.

Mangrovová jablka

Kuželovník, kterému se pro jeho plod přezdívá mangrovové jablko, roste v zálivech od Afriky po Indonésii. Stromy mohou vyrůst až do 20m. Voňavé květy jsou opylovány kaloni jeskynními (Eonycteris spelaea), kaloni malými (Macroglossus minimus) a kaloni ramenatými (Cynopterus brachyotis), což jsou kaloni, kteří současně opylují i zemědělsky důležité rostliny. Plody a listy jsou jedlé a konzumují se za syrova nebo po povaření. Své využití nachází i jako přírodní medicína. Dřevo je lehké a proto jej někteří rybáři používají jako plovoucí bóje.

Naděje pro mangrovové lesy - emisní povolenky

Mangrovové lesy, které tvoří jedno procento všech lesů, jsou pod velkým tlakem lidí. Lesy mizí. V současné době ztratil svět 50% porostů. Lidé je těží jako palivové dřevo, dřevo ke stabilizaci přístavů a zdroj tříslovin. Jejich dřevo nepodléhá hnilobě a hmyzu. Na mnoha místech mangrovové lesy ustoupily farmám na "mořské plody" - krevety. Ochrana lesů je mizivá. Stále opakované pravidla, že mangrovy chrání pobřeží proti erozi, čistí vodu, zmírňují povodně, poskytují útočiště pro volně žijící živočichy, zlepšují pobřežní rybolov, nejsou dostatečnou motivací. V oblasti Mozambického průlivu pokračující postupná ztráta lesů likviduje již tak zchudlé rybáře.
Nyní se ukazuje, že výsadba nových porostů by mohla být zajímavý způsob, jak levně omezit klimatické změny (v rámci boje s globálním oteplováním) a tím přinést ekonomické výhody obyvatelům. Mangrovové lesy dokáží zachytávat oxid uhličitý 5x efektivnější než tropické deštné lesy. Vše ovlivní cena emisních povolenek, nyní je stále velmi levná.

Užitečné odkazy:
The World´s mangoves 1980 - 2005
Landsat Helps NASA Researcher Map Endangered African Mangroves
Mangrove Wetlands
Mangrove Ecoregions
WWF - Mangroves