Kočkodan Brazzův (Cercopithecus neglectus)

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Fauna, Vydáno dne: 22. 06. 2010

Patří k největším a nejbarevnějším pralesním kočkodanům. Spatřit ho v divočině je velice obtížné, jelikož při zpozorování narušitele teritoria, schová se v baldachýnu stromů a znehybní. Jeho zbarvení mu poskytne dokonalé splynutí s okolím.

Orientační mapka - kočkodan Brazzův Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: Mammalia (savci)
Řád: Primates (primáti)
Podřád: Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád: Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď: Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď: Cercopithecinae (kočkodani)
Rod: Cercopithecus (kočkodan)
Druh: Cercopithecus neglectus (kočkodan Brazzův)

Kočkodan Brazzův je pro svůj vzhled často chovaným pralesním kočkodanem. Je nejbarevnějším kočkodanem. Spolu s kočkodanem diadémovým se dělí o prvenství největších pralesních kočkodanů. Vyskytuje se v hustých porostech afrického deštného pralesa od Etiopie ke Kamerunu, jižní hranicí výskytu je Angola. Žije v primárních i sekundárních deštných lesích, upřednostňuje vlhká a bažinatá místa, ale lze se s ním setkat i v horských suších pralesech až do nadmořské výšky 2100 metrů. Obývá spodní patra stromů, podrosty a vyskytuje se i na zemi.

Kočkodan Brazzův

Kočkodan Brazzův je velice pestře zbarveným primátem. Má černou čelenku v horní části hlavy, masku okolo očí, abdominální partie, končetiny a ocas. Na čele má zrzavý srpek. Okolí úst, bradka, vnitřní strana končetin a spodní část břicha jsou bílé. Zbytek těla je hnědošedý, záda jsou nazrzlá. Populace žijící v Keni, Ugandě, Súdánu a Etiopii mívá hřbet s olivovým nádechem. Délka dospělých jedinců se pohybuje od 40 do 65cm a hmotnost od 4 do 7kg. Pohlavní dimorfismus se projevuje především větší velikostí samců.

Aktivita je denní a svou potravu hledá převážně v pralesních porostech. Je převážně frugivorní. Plody a semena tvoří více jak tři čtvrtiny potravy. Asi 15% pak tvoří houby, listy a květy stromů. Svůj jídelníček zpestřuje živočichy, které vyhledává převážně na zemi v bahně a tlejícím listí.

Kočkodani Brazzovi

Může vytvářet jednosamcové skupiny o velikosti 4 až 10, výjimečně i 30 jedincích, ale byly zaznamenány případy vytváření monogamních párů. Touto vlastností se liší od ostatních kočkodanovitých primátů, kde tento jev pozorován nebyl. Teritoria jednotlivých skupin se překrývají a nejsou hájena.
Pohlavní dospělosti dosahují 5-6. rokem života. Období říje nastává v rovníkové Africe od února do března. Po šesti měsících se narodí jedno, vzácně i dvě mláďata, která jsou osrstěná a vidí. Typickým je urychlený vývoj mláďat, oproti ostatním pralesním kočkodanům. Období laktace je 12 měsíců, ale mláďata již druhým měsícem přechází na tuhou stravu. Do jednoho roku se zcela osamostatní. I přestože se o mládě stará matka, otec pomáhá mládě a matku chránit před predátory a ostatními samci.

Kočkodan Brazzův

Kočkodan Brazzův se dožívá v zajetí až 30 let, ve volné přírodě se předpokládá věk nižší. Své teritorium si označují sternální žlázou. Ve volné přírodě jsou obtížně pozorovatelní pro své kryptické chování, kdy se ukryjí v porostu lesa a bez pohybu mohou zůstat až několik hodin. Zajímavé je i antipredační chování, kdy samec prudce vbíhá do korun stromů, kde na sebe přitahuje pozornost tím, že třese větvemi a hlučí. Dává tak čas samici s mládětem schovat se v baldachýnu pralesních porostů. V případě nutnosti může samec na dravce i zaútočit, ale většinou dochází jen k posunkům s prezentací špičáků.
Vizuální komunikace je poměrně často užívána. Chemická jen v rámci značkování území a akustická je poměrně chudá, přesto ale mají vyvinuty vokální vaky.

Potencionálními predátory jsou kromě člověka hadi, orli, šimpanzi a levharti. V rámci IUCN je kočkodan Brazzův hodnocen na nejnižším stupni ohrožení.