Kočkočkodan obecný Malbrouck (Chlorocebus aethiops cynosurus)

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Fauna, Zdroj: Foto: Pavel Kohout, Vydáno dne: 22. 10. 2009

Vyskytuje se od soutoku Nilů v Súdánu a od Velké Riftové propadliny na východě po hranici tropického deštného pralesu Konžské pánve na západě, až po Jihoafrickou Republiku na jihu, vyjma aridních oblastí pouště Kalahari.

Mapka - Malbrouck Říše : Animalia (živočichové)
Kmen : Chordata (strunatci)
Třída : Mammalia (savci)
Řád : Primates (primáti)
Podřád : Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád : Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď : Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď : Cercopithecinae (kočkodani)
Rod : Chlorocebus (kočkodan)
Druh: Chlorocebus aethiops (kočkodan obecný)
Poddruh : Chlorocebus aethiops cynosurus (kočkodan Malbrouck)

Kočkodan Malbrouck bývá někdy systematiky řazen pod kočkodany červenozelene. Vyznačuje se podobně jako ostatní kočkodani obecní štíhlým tělem, dlouhým ocasem a dlouhými nohami. Tyto předpoklady mu umožňují poměrně rychlý a hbitý pohyb nejen v korunách stromů, ale i po zemi. Záda, ocas, neurocranium a zadní část krku je pokryta středně dlouhou srstí hnědožluté barvy, která mívá zelenkavý nádech. Břicho, vnitřní strana končetin, lem obličeje, přední část krku a hruď je pokryta bílou srstí. Lysý obličej, ušní boltce a konce končetin mají černé. Oči jsou hnědé. Tváře mohou být u mladších jedinců tmavě hnědé, zatímco nos je sytě černý. Boky, vnější strana končetin a spodní část kořene ocasu je pokrytá šedou srstí. Má kratší bílé, popřípadě šedé licousy. Pohlavní dimorfismus se projevuje tím, že samci jsou přibližně o 20% větší než samice. Jako další rozpoznávací znak mezi pohlavími je svítivě modré skrotum a rudý penis.

Obývá savany, lesostepi, galeriové lesy, primární a sekundární lesní porosty a miombové lesy až do nadmořské výšky 3000m. Pro svou potřebu třikrát denně pít, je vázán na území s dostatečným přístupem k vodním zdrojům. Vyskytuje se od soutoku Nilů v Súdánu a od Velké Riftové propadliny na východě po hranici tropického deštného pralesu Konžské pánve na západě, až po Jihoafrickou Republiku na jihu, vyjma aridních oblastí pouště Kalahari. Jsou denními tvory. Zdržují se ve skupinách se šesti až padesáti jedinci. Menší skupiny jsou s jedním dospělým samcem, větší skupiny jich mívají více. Větší skupiny jsou zpravidla složené ze stejného počtu samců i samic. Velikost teritoria je přímo úměrná velikosti skupiny a nepřímo úměrná potravním zdrojům. Z kočkodanů obecných mají nejširší škálu akustické komunikace.

Kočkodan obecný Malbrouck, Pavel

Obrázek: Kočkodan obecný Malbrouck v Tanzanii.

Samice se v období říje páří s jedním, vzácně i s více samci. Po 162 až 166 dnech porodí jedno mládě. Laktace trvá po dobu pěti až šesti týdnů. Do šesti měsíců se mláďata zcela osamostatní. Pohlavní dospělost nastává u obou pohlaví v pátém roku života. Na severu svého výskytu se překrývají s kočkodanem bělozeleným a hybridizují spolu, podobně tak i s kočkodanem červenozeleným. V oblasti soutoku Nilů lze velmi obtížně určit poddruh o který se jedná.

Potravou jsou jim převážně rostliny – traviny, listy, plody, oddenky, kořínky, semena, lusky a míza akácií. Hmyz, vejce, ptáčata, ještěrky i zbytky z hostin dravců jsou vítaným zpestřením potravního spektra.

Stávají se kořistí leopardů, hadů, lvů, psů hyenovitých a orlů, a mohou být též loveni paviány.