Kočkodan obecný tantalus (Chlorocebus aethiops tantalus)

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Fauna, Zdroj: Foto: M. Šváb, Vydáno dne: 09. 09. 2009

Má poměrně dlouhé bílé licousy a na hrudi dlouhá bílá srst vytváří jakousi hřívu. Šedá srst může mít sezoně olivový nádech, který je ovlivňován především pitným režimem a částečně skladbou potravy, věkem a zdravotním stavem daného jedince.

Mapka - Tantalus Říše : Animalia (živočichové)
Kmen : Chordata (strunatci)
Třída : Mammalia (savci)
Řád : Primates (primáti)
Podřád : Anthropoidea (opice = vyšší primáti)
Infrařád : Catarrhini (úzkonosí)
Nadčeleď: Cercopithecoidea
Čeleď : Cercopithecidae (kočkodanovití)
Podčeleď : Cercopithecinae (kočkodani)
Rod : Chlorocebus (kočkodan)
Druh: Chlorocebus aethiops (kočkodan obecný)
Poddruh : Chlorocebus aethiops tantalus (kočkodan tantalus)

Kočkodan tantalus obývá ekosystémy centrální Afriky s dostatkem vody, úkrytů a potravy. Žije v savanách a lesostepích od severní Keni a Súdánu až po východní břeh řeky Volta v Ghaně. Severní hranicí výskytu jsou aridní oblasti pouště Sahary, zatímco jižní hranici tvoří tropický deštný prales Konžské pánve.

Je asi 40– 60cm dlouhý a 40 – 65cm vysoký. Hmotnost dospělého jedince se pohybuje mezi 4 až 7kg. Pohybuje se kvadrupedně po zemi, nebo hledá útočiště v baldachýnu lesních porostů. Adaptací na prostředí je štíhlé tělo a dlouhý ocas. Záda, boky, ocas, vnější strana končetin, neurocranium a zadní část krku je pokryta středně dlouhou šedou srstí. Vnitřní strana končetin, lem obličeje, přední část krku a hruď je pokryta bílou srstí. Faciální část, ušní boltce a konce končetin mají sytě černé. Hřbet rukou a nárt nohou bývá řídce pokryt šedou srstí. Má poměrně dlouhé bílé licousy a na hrudi dlouhá bílá srst vytváří jakousi hřívu. Šedá srst může mít sezoně olivový nádech, který je ovlivňován především pitným režimem a částečně skladbou potravy, věkem a zdravotním stavem daného jedince. Pohlavní dimorfismus se projevuje větší velikostí samců.

Kočkodan obecný Tantalus, Michal.

Potrava je omnivorní a je vázána na místo výskytu a roční období. Skládá se hlavně z terestriální potravy, listů a plodů. Významnou složku tvoří i květy a míza akácií. Hmyz, ještěrky, menší hlodavci, vejce a ptáčata jsou vítaným zpestřením jídelníčku.

Aktivita je denní. Přes noc spí na stromech. Vytváří společenstva o 10 až 30 členech. Samice jsou filopatrické, zatímco samci migrují do jiných skupin. Tito kočkodani se projevují poměrně nízkou vnitrodruhovou agresivitou. Samice se v období říje páří s jedním i více samci. Období březosti trvá v průměru 166 dní. Rodí se jen jedno mládě o hmotnosti okolo 310g. Laktace trvá po dobu pěti až šesti týdnů. Pohlavní dospělost nastává u samic mezi čtvrtým a pátým rokem a u samců pátým rokem života. Samice s vyšším společenským postavením mají menší prodlevu mezi jednotlivými mláďaty. V přírodě se dožívají okolo 15 let.

Mladší, staří a nemocní jedinci se mohou stát kořistí leopardů, hadů a někdy i jiných kočkovitých a psovitých šelem.

V rámci IUCN jsou řazeny k nejnižšímu riziku ohrožení.