Jak jsem přechodil ebolu aneb za hrst diamantů

Autor: Karel Koreš <kores(at)afrikaonline.cz>, Téma: Lidé, Zdroj: Karel Koreš, Vydáno dne: 08. 08. 2008

Ten nadpis je samozřejmě blbost. Jeho účelem je přilákat čtenáře, tak jak to dělají noviny, které když se složí a neopatrně nakloní, tak z nich teče krev. Teda, ne že bych nebyl v území, kde zrovna umírali lidé na ebolu. Byl jsem tam a smrt mi hrozila stejně, jako těm ostatním dvě stě tisícům, co v tom městě v té samé době žili. Hrst plnou diamantů jsem neviděl, ale jeden diamantokop (podle vzoru zlatokop) mi tam cpal do ruky par skleněných střípků za pouhé dva tisíce dolarů (no nekupte to, když je to tak levný). Ještě jednou se o ebole zmíním, ale víc už se k tomu nebudu vracet, pro vlastni „gro“ tohoto článku to nemá žádný vypovídající smysl.
Kdo tedy očekává mrazení v zádech, bude těžce zklamán.


Tenhle můj příspěvek je ve skutečnosti odpověď na reakce některých mých vzácných čtenářů k mým předchozím článkům a taky moje reakce na pár zde publikovaných článků, týkajících se RDC – tedy Kongo Kinshasa. Na jedné straně nejspíš vznikl dojem, že těch 25 roků, co jsem strávil v Africe, jsem šel z dobrodružství do dobrodružství a na straně druhé, ze RDC je země, kde může žít a pracovat pouze šílenec. Posuďte tedy sami:

Úvod 1

Nastoupil jsem do RDC v červnu 2007 jako ředitel projektu na rekonstrukci zásobování vodou měst Mwene Ditu, Ngandajika, Lodja, Kabinda a Mweka. V dubnu vypukla ve městě Mweka ebola, která byla oficiálně oznámena 21 srpna (!). 11 září byla oblast Mweky uzavřena z důvodů karantény. Do té doby zemřelo v oblasti 140 lidi. Já jsem navštívil Mweku 4. až 8. srpna (to jsem ještě o ebole nevěděl) a zpracoval jsem první zprávu o situaci v zásobovaní vodou. V listopadu stále ještě nebyla zrušena karanténa, a tak jsem doporučil klientovi (Regideso – společnost, provozující asi 50% veškerých vodovodních systémů v RDC) a finanční organizaci (KfW – německá banka pro rozvoj, zastupující německou vládu), aby se program změnil a namísto Mweky se prováděla rekonstrukce vody ve městě Tshimbulu, které je stejné jako Mweka, rovněž v provincii Kasai Occidental, zatím tedy bez eboly. Což bylo akceptováno!
Projekt je zpracováván ve smyslu FIDIC (Federation Internationale des Ingénieurs Conseils) – předpis pro realizaci projektové dokumentace a provádění staveb.
Nedílnou součástí projektové dokumentace je sociologická studie, jejíž závěry jednak slouží jako podklad pro návrh prací na rekonstrukci a jednak garantují legitimitu organizačních a administrativních změn do budoucna, aby realizovaná opatření měla co nejdelší trvání.
Upozorňuji (ještě jednou): jestli si někteří teď myslí, že nezáživný úvod končí, tak se mýlí. Hledáte-li něco dobrodružného, přestaňte číst tenhle článek a zkuste to jinde. Dal se totiž budeme věnovat socio-ekonomické studii, zejména pak statistickým výsledkům průzkumu denního života obyčejných lidí v pěti okresních městech provincii Kasai Oriental a Occidental. Pravda, občas tam bude můj komentář, ale nepůjde tam nikomu o život a tím méně o čest dam a dívek, jako v jiných článcích o Kongu.

Úvod 2

Především vás chci upozornit, že jsem za svůj život nikdy žádnou sociologickou studii nezpracoval, i když jsem se musel pod řadu z nich podepsat. To tedy znamená, že jsem většinu mé práce v Africe měl vedle sebe nějakého sociologa (o jednom takovém jsem se zmínil v článku „Jak se vozí voda Tuaregům – ano, Jocelyne, vrásčitá ale usměvavá Jocelyne). Bohužel, nikdy jsem ani žádnou sociologickou studii v češtině nečetl. Proto prosím všechny odborníky, aby mi prominuli nejspíš mnohdy nesprávnou terminologii, ale teď už se jí česky učit nebudu. Za správnost postupů a závěrů jsem sice zodpovědný já, ale pokud dojde k připomínkám, obracím se na sociologa Dr. Balla, který se svým týmem studii zpracoval.
Studie má 35 stran a vyplněné dotazníky, které sloužily ke zpracování databáze, váží 150 kg. Práce na studii trvaly 6 měsíců. Výsledky jsem se snažil vtěsnat do několika stránek. Normálním písmem je uvedena studie, mé poznámky jsou kurzívou. Některé nadpisy jsou ve francouzštině, ale jsou tak jasné, ze je není třeba překládat (pozn. red. – přeložil jsem je). Usnadnil jsem si proto práci a jen jsem je zkopíroval. Je samozřejmě možné, že jsem se dopustil omylu. Budu rád, když mě na to upozorníte, ale na výsledku to nic nezmění, protože návrh technického řešení je zpracován. Snad by se dal upravit program « Mesures d’accompagnement », který se týká senzibilizace obyvatelstva a poběží současně se stavebními pracemi ještě asi dva roky.

Sociologická studie

Metodologie

Tato sociologická studie je rešerše existující dokumentace doplněná sběrem kvantitativních a kvalitativních dat u populace a analýza shromážděných údajů za účelem získání doporučení pro realizaci aktivit spojených s rehabilitací systému zásobování pitnou vodou. - To je sucha definice, ale tak je to popsáno a je to i pravda.

Popis studie

Diagnostická studie socio-ekonomických aspektů

Počty obyvatelstva

Poslední sčítání obyvatelstva v Zaire proběhlo v roce 1984. Odhad počtu obyvatelstva ve městech se prováděl tak, že se shromáždily všechny dostupné údaje, eliminovaly se ty, které byly jednoznačně nerealistické, stanovily se cílové skupiny a počty obyvatel se ověřily v terénu.
Tedy naprosto standardní metoda. Nestandardní byly některé údaje. Ve městě Kabinda mi řekla sœur Claire, představená nemocnice, že odhaduje počet obyvatel na 60 tisíc podle záznamů o nemocných. Paní Marceline, šéfka města dosazená centrální vládou, řekla "450 tisíc, a z toho neslevím, mám to tady moc dobře zmapované." Vím, proč to řekla.

Přibližný odhad počtu obyvatel a jeho růst do roku 2015 a 2020. Tabulka

Centres Odhad obyvatelstva v 2007Výhled 2015Výhled 2020
Kabinda 63 01778 64588 441
Lodja 72 88590 960102 258
Mwene Ditu 198 750248 040278 846
Tshimbulu 58 98366 41774 666
Ngandajika 164 927205 829231 393


Nenávidím tenhle způsob přesných čísel na základě nepřesných informací. Ještě že tam nedávají desetinnou čárku. Navíc se jedná o města, kterými nedávno prošla válka, podél silnic jsou dobře viditelné zákopy, kancelář společnosti na zásobování vodou je vybombardovaná, lidé mají pořád strach. V téhle atmosféře stačí, když nějaký přiožralý voják vystřelí uprostřed města do vzduchu dávku ze samopalu, a půlka všech obyvatel uteče do vesnic.

Výběr vzorku pro sběr dat

Výběr skupin dle městských čtvrtí byl provedený tak, aby splňoval cíle strategie boje proti chudobě (Lutte Contre la Pauvreté). Počet dotazovaných domácností byl stanoven na předpokladu 10 osob v jedné domácnosti. Na tomto základě byla stanovena velikost vzorku s předpokládaným prahem pravděpodobnosti (la confiance) 95%.
Já tomu moc nerozumím, přesně v tomhle případě musím důvěřovat (faire la confiance) expertovi na 100%. Jenom, když někdo do současného textu o Africe zamontuje slovo «BOJ» (Lutte), ztracím veškerou důvěru. V Africe se totiž pořád bojuje, ať už skutečně se zbraněmi, nebo obrazně proti kolonialismu, proti analfabetismu, proti AIDS, proti hladu, proti neokolonialismu, proti, proti, proti…. Lidi jsou už unaveni bojem a chtěli by jen tak normálně žít.

Strategie

Analýza dokumentu:

Tak to vidíte – dokumentů by bylo dost. Před asi 15 lety jsem měl zpracovat studii na zásobovaní Dar Es Salaamu. Přišel jsem tenkrát k řediteli společnosti pro zásobování vodou, abych mu tu novinu oznamil. «Tak ty mi chceš zpracovat studii. Pojď se mnou, něco ti ukážu». A zavedl mě do obrovské místnosti s regály plnými dokumentů. «Vidíš, to všechno jsou studie. Nenos mi už žádnou další, přines mi vodu!» A vyhnal mě. (Ono to bylo trošku komplikovanější, ale pro ilustraci to stačí).

Sběr dat v terénu
Dneska se vám nepodaří otevřít noviny, aniž byste tam nenašli výsledek nějaké ankety. Řada z nich bývá zmanipulována podle přání zadavatelů. Tenhle nešvar jsem si mohl odpustit. Přesto jsem se nevyhnul různým tlakům ze strany místní administrativy, např. při stanovení prahu chudoby (my jsme strašně chudí, zdůrazněte to) i ze strany nevládních organizací (bez nás by místní lide zahynuli, musíte podpořit naši činnost), atd.
Ono je těch problémů se sběrem dat podstatně víc, třeba přehlednost formulářů, jasnost dotazů, ověřování odpovědí, opakování otázek se stejným smyslem, ale rozdílným zněním, prostě takový Rohr Schachtův test, ale radši se zeptejte nějakého sociologa.

Nakládaní s daty

Standardní statistické metody

1. Popis měst

To si odpustíme, podívejte se na Google Earth, jména měst znáte.

2. Výsledky sběru dat v terénu

2.1.Aspekt socio-kulturni a ekonomicky

Centrem pozornosti jsou aspekty spojené s kategorizací domacností, s příjmy a úsporami, se zásobovaním vodou z různých zdrojů, s otázkou hygieny a s nemocemi vázanými na nedostatek vody i hygieny, a s vůlí obyvatelstva platit vodné a stočné.

Kategorizace domácností

Kdo je šéfem domacnosti (v %)

ŽenyMužiCelkem
KABINDA 7,492,6100
MWENE DITU 7,992,1100
NGANDAJIKA 6,793,3100
TSHIMBULU 10,489,6100


Těch asi 8% domácností, kde vládne žena, jsou vdovy a opustěné matky.

Počet domácností v jednom bytě, v jednom domě nebo na jedné parcele (v %)

123
KABINDA 56,125,413,8
MWENE DITU 32,632,921,0
NGANDAJIKA 63,822,07,5
TSHIMBULU 50,732,814,1


Spíš je to standard, najít v jedné místnosti bez vody a bez proudu desetičlennou rodinu. Aspekt «střecha nad hlavou» mnohdy rozhoduje o podmínkách pracovních (budu pracovat zadarmo, jen když se mám kam schovat).

Počet členů v jedné domácnosti (v %)
1234567891011121314151617
KABINDA2,62,14,26,35,314,810,610,68,58,53,77,44,83,23,72,11,6
MWENE DITU3,45,39,49,311,612,112,5108,34,64,63,71,41,20,91,10,5
NGANDAJIKA 4,36,77,114,69,47,19,8117,98,73,93,9221,21,40
TSHIMBULU 3,83,88,612,89,715,96,211,713,86,52,82,110,70,700


Počet členů v domácnosti nemusí nutně vypovídat o počtů členů v rodině. Příbuzenské vztahy nebyly pro projekt rozhodující.

Stavební charakteristika příbytků (v %)

Banco Banco Amélioré Bois Semi Dur Dur
KABINDA 52,921,914,43,77,0
MWENE DITU 40,431,3018,49,8
NGANDAJIKA 64,916,110,15,617,6
TSHIMBULU 39,523,05,414,63,2


«Banko» je v podstatě uplácaná hlína na klackách se střechou z trávy nebo listí, «dur» znamená vesměs stavby z betonu se střechou z vlnitého plechu.

Nezastavěný prostor (v %)

Více než 30m210 – 30m2méně než 10m2
KABINDA 45,745,19,2
MWENE DITU 31,357,810,8
NGANDAJIKA 41,250,68,2
TSHIMBULU 42,252,25,6


Tento údaj se používá ke stanovení možnosti vybudování sociálního zařízení a dává se do poměru k počtu bydlících.

Napojení na elektrický proud (v %)

ANONESNEL
KABINDA 2,197,9 ANO, neposkytuje
MWENE DITU 13,986,1 ANO
NGANDAJIKA 0,499,6NE
TSHIMBULU 2,197,9Ne


SNEL je státní společnost na výrobu a dodávku elektrické energie a pokud vůbec je v místě přítomna (Mwene Ditu), dodává proud tak 4 hodiny denně. Samozřejmě to závisí na tom, jestli mají naftu pro generátor.

Měsíční příjem domácnosti (v %)

0-50005001-1000010001-1500015000-20000více než 20000
KABINDA 2515,635519,4
MWENE DITU 10,59,75,514,310,5
NGANDAJIKA 5,530,530,515,518
TSHIMBULU 7,69,756,919,76,1


Údaje o příjmu jsou uvedeny v FC (franc congolais). 1 americký dolar = 550 konžských franků. Kilo rýže stojí asi 750 FC, jedno pivo rovněž 750 FC (spotřební koš na vyžádání).

Priorita vydání peněz
potraviny 70%
léčebná péče 16%
vzdělání 4%
bydlení 10%
Pitná voda a likvidace odpadů nejsou považovány za priority.

Cena pitné vody dle představ spotřebitelů

Kabinda Mwene Ditu Ngandajika Tshimbulu
20 litrů 10-20 FC 10-20 FC10 FC10 FC
40 litrů 25 – 50 FC25 – 50 FC 25 – 50 FC 25 – 50 FC
200 litrů 100 FC 100 FC 100 FC 100 FC


Cena výroby jednoho tisíce litrů pitné vody je asi 900 FC

2.2. Hygiena a zdraví

Tady to zkratím na pouhé dvě tabulky:

Nejčastější nemoci

Nemoci běžné (v %)

Diarrhée Fièvre Grippe Paludisme Vers intestinaux
KABINDA 14,2195,126,39,1
MWENE DITU 9,611,82,322,518,6
NGANDAJIKA 516,63,736,712,7
TSHIMBULU 7,15,40,437,235,4


S nemocemi se lidé nesvěřují, není to zvykem. Údaje se získávají z nemocnic

Nemoci způsobené hygienickými podmínkami (v %)

Cholera DiarrhéeChřipkaFièvre typhoïde Paludisme Vers intestinaux
KABINDA 6,122,69,19,615,229,6
MWENE DITU 4,819,62,216,71236,6
NGANDAJIKA 0,6100,625,61535
TSHIMBULU 01402,3080,7

V tomhle momentě mi zbývá ještě 20 stránek. Jsou v nich obsazeny Technické aspekty zasobování vodou a likvidace odpadů, a jako poslední kapitola je Nakladání s vodami (management).
Protože se ale jedná o záležitosti, které jsou spojeny s celkovou strukturou vodního hospodářství Konga, bylo dost zbytečné, abych vám to bez znalosti této struktury (která se ostatně má v nejbližší době měnit) tady popisoval. Snad jen pro informaci, návrh vodního zákona má 150 stran, a bez jeho znalostí byste ty moje další údaje viděli jako snůšku čísel.
Víte co? Sedneme si na to, až přijedete do Konga, jo?

Tak, teď už konečně závěr:
V jednom z předchozích článků jsem se nad fotografii tří dětí z Mwene Ditu ptal, jaké je zaměstnání jejich maminky.

Jaké je povolání jejich maminky?

Dobře se těm dětem podívejte na hlavy, a už to víte – jejich maminka je mlynářka a když k ní děti přijdou, tak je pohladí, jako každá máma, přeci. Jenže jejich maminka má ruce od mouky kasawa (ze které se dělají maniokové placky) a tak mají děti bílé vlasy.
Dnešní otázka bude zase fotografická. Na fotce je moje žena Patricie s naší dcerou. Ta se nám narodila až po dlouhém snažení a za pomoci Centra Asistované Reprodukce, zejmena díky panu MUDr. Řeřábkovi. Mé ženě bylo v té době už víc než třicet let (pro Afričanku věk téměř babičkovský), o mém stáří se radši nebudu zmiňovat. A tak se moje žena rozhodla, že naše dcera dostane jméno ze starého zákona, které této situaci odpovídá. V našem kalendáři padne toto jméno na moje narozeniny. Takže otázka zní: Jak že se jmenuje moje dcera a který den jsem se narodil?
Vlastně ještě jednu vec:
Právě kvůli té mé dceři musím premýšlet o skončení trvalého pobytu v Africe a usadit se v Evropě. Neříkám, že se do Afriky nebudu vracet, to ne! Po více než 25 letech jsem si vytvořil takové vazby, že jejich přetrhání je skoro nemožné. Ale nechci, aby moje zkušenosti přisly vniveč.

Kores

Hledám tímto mladého, schopného vodohospodáře, abych mu mohl dát do ruky to pověstné veslo. A nedělejte si iluze, ono to není o nadšení a už vůbec ne o penězích, ale o odříkání a o těžkém životě. Kdo má zájem?