Štětkoun africký - Potamochoerus porcus

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Fauna, Zdroj: V. Zikán, foto: V. Zikán, J. Němec, Vydáno dne: 15. 11. 2007

Štětkouni afričtí jsou nejpestřeji zbarvené prasata. Svůj název dostaly podle štětek na špičkách ušních boltců. I přes svůj komický vzhled vynikají vysokou adaptabilitou. Některými africkými kmeny bývají považovány pro svůj zjev a vlastnosti za “krále lesa“.

Rozšíření štětkouna afrického

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: : Mammalia (savci)
Řád: Artiodactyla (sudokopytníci)
Podřád: Suimorpha (nepřežvýkaví)
Čeleď: Suidae (prasatovití)
Podčeleď: Suinae (prasata pravá)
Rod: Potamochoerus (štětkoun)
Druh: Potamochoerus porcus (štětkoun africký)

Štětkoun africký se klasifikuje do těchto poddruhů:

Štětkoun africký kamerunský (P. p. pictus)

Obrázek: Štětkoun africký kamerunský (Potamochoerus porcus pictus) v ZOO Praha

Štětkoun africký je docela porostlý zrzavě hnědé zbarvenými štětinami. Hlavu má černé barvy, vzadu přecházející do zrzavé, obočí má bílé stejně jako licousy a od uší k ocasu jdoucí hřívu, kterou v rozčílení dokáže naježit. Okraje ušních boltců jsou též lemovány bílými štětinami, na špičkách s většími černobílými střapci. Ryj je u mladších jedinců černý, s věkem šedne. Terč ryje je růžový. Nohy jsou černé až zrzavé. Ocas je 30 – 50cm dlouhý málo porostlý na konci se štětkou. Samci mají z boku ryje dva statné hřebeny a bradavice.Horní kly jsou v zákrytu ostrých dolních, dosahujících délky 7cm. Dospělí jedinci dosahují délky těla 100 – 150cm, výšky 50 – 80cm a hmotnosti 40 – 130kg. Mají výborný čich a sluch, ale slabý zrak. Jsou to rychlí běžci a dobří plavci.

Komunikační kanály jsou vizuální – nahrbení, pohyby, naježení…, dotekové – opírání se jeden o druhého, čištění od parazitů terčem ryje, tření preorbitálních (předočních) žláz, atd. …, akustické – kvičení, chrochtání, rezonantní bručení… a chemické – pachy nožních, krčních a preorbitálních žláz a moči.

Vyskytují se v západní a střední Africe v lesích, křovinách a mokřadech, kde mají dostatek vody, úkrytů a potravy. Za horka se s oblibou chladí v řekách či tůních.

Převažuje u nich noční aktivita a den tráví v úkrytech v husté vegetaci. Shlukují se do skupin o třech až šesti, někdy až patnácti jedincích. Byly zaznamenány i tlupy o více než sto kusech. Starší samci dávají přednost samotářskému způsobu života a k samicím se připojují jen v období říje.
Štěkouni afričtí jsou monogamní.

Doba říje je od listopadu do února v periodě jednou do roku. Samice porodí v travou vystlaném hnízdě, asi 3 metry širokém a 1 metr hlubokém, v období dešťů jedno až šest selátek o hmotnosti 650-900g. Doba březosti je 120 až 127 dní. Mláďata odstavují od mléka mezi druhým až čtvrtým měsícem. V případě ohrožení se podsvinčata krčí a předstírají mrtvé. O mláďata pečují oba rodiče. Pohlavní dospělost nastává mezi osmnáctým a dvacátým prvním měsícem. Dožívají se v průměru okolo dvaceti let.

Potrava se skládá z travin, vodních rostlin, cibulek, ovoce, ořechů, semen, mršin, vajec, hmyzu ale i drobného domácího zvířectva. Za potravou často pronásledují šimpanze a pojídají zbytky spadlé na zem.Velmi oblíbenou potravou jsou hlavně semena stromů Balanties aegyptiaca, která nachází v nestrávených sloních exkrementech.

Štětkoun africký

Obrázek: Štětkoun africký (Potamochoerus porcus) v ZOO Praha

V oblastech východu Demokratické Republiky Kongo byli zaznamenáni kříženci štětkouna afrického a štětkouna šedého. Po roce 1950 byla snaha o domestifikaci P. porcus v Jižní Americe v rámci iniciativy chovu vepřů v rozvojových zemích. Byl tehdy vytvořen kříženec s Sus scrofa, vše však skončilo nezdarem a kvůli vysoké kritice především anglické veřejnosti se v pokusu nepokračovalo. Pro některé etnické skupiny v jižní Nigérii má štětkoun africký i tradiční význam a bývá zde označován králem lesa. Pokud je při lovu zvíře zabito, je úlovek donesen do vesnice k náčelníkovi, který pak kořist rozdělí dle kmenové hierarchie mezi představené kmene a menší část přenechá lovci.

Štětkouni afričtí jsou podobně jako štětkouni šedí často lovena lidmi. Stávají se potravou i ostatních predátorů - leopardů, lvů, hyen a krajt.