Štětkoun šedý - Potamochoerus larvatus

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Fauna, Zdroj: Vladimír Zikán, Vydáno dne: 05. 11. 2007

Štětkouni jsou v Africe zastoupeni dvěma druhy: Potamochoerus larvatus – štětkoun šedý a Potamochoerus porcus – štětkoun africký.

Rozšíření štětkouna šedého

Říše: Animalia (živočichové)
Kmen: Chordata (strunatci)
Třída: : Mammalia (savci)
Řád: Artiodactyla (sudokopytníci)
Podřád: Suimorpha (nepřežvýkaví)
Čeleď: Suidae (prasatovití)
Podčeleď: Suinae (prasata pravá)
Rod: Potamochoerus (štětkoun)
Druh: Potamochoerus larvatus (štětkoun šedý)

Vyskytuje se v Africe v těchto poddruzích:

Štětkoun šedý je docela porostlý dlouhými štětinami červenohnědé nebo šedohnědé někdy skoro až černé barvy. Barevnost je závislá na věku zvířete. Mláďata jsou po narození žlutohnědě pruhovaná. Po několika měsících se pruhy vytrácí. Od uší vybíhá do půli zad hříva tvořená z dlouhých tmavých štětin, kterou je schopen částečně naježit. Ocas je 30 až 45cm dlouhý, na konci s chomáčkem srsti. Na hlavě vyrůstají bílé štětiny a vytváří šedě zbarvenou hlavu – odtud název štětkoun šedý. Nohy jsou tmavě hnědé, někdy černé. Na ušních boltcích vyrůstají menší černé střapce. Horní kly jsou v zákrytu dolních a proto jsou obtížně viditelné. Dolní kly jsou až sedm centimetrů dlouhé a velice ostré. Samci mají zkostnatělý hřeben a dvě bradavice na rypci, oba tyto znaky jsou oproti štětkounu africkému výrazně menší. Dospělí jedinci jsou 100 až 150cm dlouzí, 50 až 80cm vysocí a jejich hmotnost se pohybuje od 50 do 120kg.

Mají výborný čich a sluch, zrak je slabší. Komunikace mezi jedinci probíhá vizuálně – nahrbení, pohyby…, dotykově – opírání se jeden o druhého, čištění od parazitů terčem ryje…, akusticky (zvukově) – kvičení a kňourání, chrochtání, rezonantní bručení… a chemicky – pachy žláz a moči.

štětkoun šedý - madagaskarský

Obrázek: Štětkoun madagaskarský (Potamochoerus larvatus hova)

Jsou to velice přizpůsobiví savci, žijící až do nadmořské výšky 4000 m, a to i v pohoří Kilimandžáro. Vyskytují se v jihovýchodní Africe, na Madagaskaru a na Komorských ostrovech (sem byli nejspíše introdukováni). Vyhledávají místa s dostatkem vody a úkrytů – horské lesy, močály, pastviny, vlhké zalesněné krajiny. Za horka se s oblibou chladí v řekách či tůních. V teplém období převažuje noční aktivita, v chladnějším období roku aktivita denní. Nejčastěji odpočívají v hustém rostlinstvu.

Zdržují se v tlupách složených ze dvou až deseti samic s mláďaty. Samci se připojují ke skupinám jen v období páření, jinak žijí samotářsky, případně mladší se starším kňourem.

Štětkoun šedý

Obrázek: Štětkoun komorský (Potamochoerus larvatus larvatus)

Areál výskytu je kolem deseti kilometrů čtverečních velký, s hustotou obydlení 0,5-10 jedinců na kilometr čtvereční. V jednom dni urazí vzdálenost do 5km.

Potrava se skládá z travin, vodních rostlin, cibulek, ovoce, ořechů, semen, mršin, ale i drobného domácího zvířectva. Roční průměr potravních složek vypadá takto: 40% tvoří podzemní potrava jako jsou kořínky, hlízy a cibulky, 30 % rostlinstvo – listy, traviny, výhonky, vodní rostlinstvo a epifyty, 13% ovoce, 9% živočišná potrava a 8% houby. Zemědělcům působí škody na bramborách, kukuřici, rajčatech, cukrové třtině a jiné zelenině. Za potravou často následují opice a čekají pod stromy na ovoce, které jim spadne. V lesním ekosystému mají důležitou roli jako přenašeči semen.

Období říje je obvykle v květnu a červnu. Březost trvá 120 – 127 dní. Porod je obvykle před obdobím dešťů od září do listopadu. Před porodem samice odejde do nory nebo hnízda v rostlinstvu. Rodí se jedno až čtyři, výjimečně až 6 selátek. Mláďata jsou odstavena po dvou až čtyřech měsících a do šesti měsíců se zcela osamostatní. O potomstvo pečuje hlavně bachyně, ale i kanec. Ochraňuje samici a mladé před ostatními a chrání pastvinu a potravní zdroje. Pohlavní dospělosti dosáhnou mezi 18 - 21 měsíci. Jsou polygamní. Dožívají se v průměru okolo dvaceti let. Tlupy jsou vedeny dominantním samcem a dominantní samicí.

Tato prasata bývají nejčastěji lovena lidmi, leopardy, lvi, hyenami a krajtami.