Marabu africký (Leptoptilos crumeniferus)

Autor: Vladimír Zikán <zikan(at)afrikaonline.cz>, Téma: Fauna, Zdroj: Vladimír Zikán, foto: J.Němec, V. Zikán, Vydáno dne: 10. 07. 2007

Pro svou velikost nezaměnitelný pták, který společně s kondorem a marabu indomalajským vyniká největším rozpětím křídel mezi všemi ptáky žijícími na pevnině.

Řád: Brodiví (Ciconiiformes) Čeleď: Čápovití (Ciconiidae) Rod: Marabu (Leptoptilos) Druh: Marabu africký (Leptoptilos crumeniferus)

Marabu se vyskytuje ve třech druzích. V Africe je zastoupen druhem marabu africký (Leptoptilos crumeniferus). V Asii druhy marabu argala (Leptoptilos dubius) a marabu indomalajský (Leptoptilos javanicus).

Marabu africký - hnízdní kolonie, Awasa, Etiopie
Marabu dosahuje výšky až 150cm a jeho rozpětí křídel dosahuje 250 - 320cm, což ho řadí mezi pevninské ptáky s největším rozpětím křídel. Hmotnost dospělých jedinců se pohybuje mezi 5 – 9kg. Barva peří křídel a zádových partií je černá, někdy tmavě šedá, u mladších jedinců s hnědým nádechem. Límec kolem krku a spodní partie jsou bílé. V dospělosti mají letky bílé okraje. Mohutný klínovitý zobák je žlutohnědé barvy. U kořene je zbarven do černa. Červená hlava a růžový krk jsou lysé, někdy řídce pokryté jemným chmýřím. Díky tomu nedochází ke znečištění peří při požírání mršin. Pod krkem visí až 40cm dlouhé vole, též růžové a lysé. Díky spojení s dýchacími otvory dovede marabu vole nafukovat, což hraje důležitou roli při námluvách. Nohy jsou světle šedého až černého zbarvení. Samec a samice se opeřením neliší.
Jsou to společenští ptáci, žijící poblíž vodních ploch nebo na savanách, ale i v blízkosti lidských obydlí, kde hodují na odpadcích.
Zvukovými projevy jsou klapání zobákem, skřehotavé syčení a chrochtání.
Jsou velmi nenasytní. Vzhledem ke své velikosti snadno zahání od mršin supi. Často loví hmyz, malé savce, mladé krokodýly, žáby, ryby a malé ptáky. S oblibou nachází potravu u plameňáků - vejce, mláďata i oslabené dospělé jedince.
Čápi marabu hnízdí v menších koloniích většinou ve větvích mohutných akácií. Hnízdo je tvořeno velkými klacky, uprostřed s drobnými větévkami a listy. Snášejí dvě až tři vejce v období sucha, kdy rodiče nemají problémy se sháněním potravy. Mláďata opouští hnízdo do čtyř měsíců.

Marabu africký

Marabu se vyskytuje takřka všude jižně od Sahary, kromě Jižní Afriky. Severní a jižní populace částečně migrují k rovníku při nedostatku potravy. Vzhledem ke své hmotnosti létají těžce a pomalu, s využitím teplých vzdušných proudů často krouží až ve výšce 4 000m.

Marabu africký je nejčastěji chovaným marabu v zoologických zahradách.