Expedice Kilimandžáro 2007 - úvod

Autor: Jaromír Němec <nemec(at)afrikaonline.cz>, Téma: Cestopisy, Zdroj: J. Němec; foto Pavel Kohout, Vydáno dne: 25. 02. 2007

Než zde vylíčím naši cestu k vrcholu, rád bych ještě jednou představil náš cíl, který si získal můj respekt. Mám již něco nalezeno a bral jsem výstup s despektem. Jak jsem se dočetl, cesta na Kilimandžáro prý patří mezi nejsnáze zdolatelné vysokohorské vrcholy a fantastický trek. Snad neprozradím moc, když napíšu, že vůbec žádná sranda to nebyla - ani s průvodcem a bandou nosičů.

Kilimandžáro bylo poprvé zdoláno 5. října 1889, dvěma Evropany - Prof. Hansem Meyerem a Ludwigem Purtschellerem a ve své době to byla jedna z největších vysokohorských expedic.

Přípravy na výstup u Machame gate

Název „Kilima Njaro“ pochází ze svahilštiny a prý ho vymysleli nosiči. Znamená „zářící/blyštící horu“. Dalším názvem je masajské „Oldoinyo Oibor“ - „hora boha“. Nejvyšší bod Kilimandžára nese název „Uhuru peak“. Jeho název byl vymyšlen prvním prezidentem Tanzánie a znamená to „vrchol svobody“.

Kilimandžáro je nejvyšším místem na africkém kontinentu – tzv. „střecha Afriky“. Patří mezi nejvyšší vrcholy světa, na které se dá prý relativně snadno vylézt bez potřeby znalosti horolezectví. Výstup na vrchol patří mezi nejkrásnější trekingové trasy světa. Na jeho vrcholu jsou ledovce, které leží skoro na rovníku. Jedná se též o nejvyšší místo na zemi, kde je telefonní signál.

Masiv Kilimandžára leží pouze tři stupně na jih od rovníku při severní hranici Tanzánie. Přesněji 3°04' jižní šířky a 37°21' východní délky. Celý masiv má výrazně vyvinutou vegetační stupňovitost, resp. nadmořskou výškou je zde podmíněno klima, vegetace i fauna. Ve spodní části se nachází tropický deštný les, který přechází v deštný les, keře a vřesoviště, alpínské louky a nakonec v alpínskou poušť. Svou důležitou roli v chodu počasí hraje i relativní blízkost Indického oceánu, odkud vanou silné a převládající větry. Vítr od východu může značně komplikovat výstup na vrchol, jelikož žádný z kempů není z této strany chráněn. Na vrcholu mohou dosáhnout teploty běžně až -20°C, přesto je vrchol většinou bez mraků. Naopak oblasti pod 4000m n.m. jsou často zahaleny hustou oblačností a srážky jsou časté především v odpoledních hodinách. Výše může padat sníh či kroupy, dole prší. Tanzánci říkají, že Kilimandžáro je spíš hora mraků. Bez oblačnosti je opravdu jen pár dní v roce.

Pohled na Kili od Shira hut

Kilimandžáro je sopečného původu a poslední známá erupce proběhla asi před 100 tisíci lety, kdy se láva vylila v oblasti vnitřního kráteru a „Ash pitu“. Považuje se za spící sopku. Je však stále vulkanicky aktivní - unikají zde sopečné plyny. Kilimandžáro patří mezi stratovulkány, tzn. že výbuchy střídají výlevy lávy. Horké magma je podle posledních výzkumů 400 metrů pod vrcholem. Vulkán je tak stále aktivní a může kdykoliv vybuchnout či zkolabovat. Poslední velký sesuv byl na Kilimandžáru před 100 tisíci lety a vytvořila se tak oblast známá jako Western Breach.

Výška nejvyššího vrcholu Kipoo (nyní Kibo) dosahuje 5 895 metrů nad mořem (na některých mapách je uváděna výška 5 896m n.m., pravděpodobně to souvisí s tím, že vrchol byl dříve pokrytý silnou vrstvou sněhu, či špatným převodem výšky ve stopách). Nad okolní planinu se zvedá o 4 800 metrů. Průměrná nadmořská výška okolní planiny je rovných 1000 m n.m. Kilimandžáro se skládá ze tří navzájem spojených kuželů Kibo, Mawensi a Shira. Od severozápadu k jihovýchodu má celý masiv délku 60 km a na šířku 40 km. Kibo je z nich nejvyšší a nejmladší, Mawensi (5 149 m n.m.) naopak nejstarší. Nejnižší je Shira (3 962 m n.m.). V dávné minulosti měly všechny tři vrcholy přes 5000 m, ale přibližně před 500 milióny let Shira zkolabovala do kaldery a stala se neaktivní. Po dalších 50 tisíc let Kibo a Mawenzi svou činností narůstali. Pak Mawenzi náhle přestalo chrlit lávu a zastavilo svou činnost a začalo podléhat rychlé erozi. Asi před 350 tisíci lety mělo Kibo obrovskou explozi, při níž vrchol dosáhl svého maxima, avšak nepatrně nad svou současnou výšku. Čas od času byly na Kibu velké výlevy lávy, které vyplnily kalderu Shiry a úbočí s Mawenzi. Poslední erupce před 100 tisíci lety vytvořila dnešní morfologii masivu Kilimandžára.
Vrchol Kibo je složen z trachitu, znělce a čediče.

Celý masiv leží v národním parku Kilimanjaro National Park, který začíná v nadmořské výšce 2700m a má plochu 755 km2. Park byl založen již v roce 1973, ale oficiálně byl otevřen až v roce 1977. Původně byl od roku 1921 chráněn pouze tropický deštný les. Dříve se lesy Kilimandžára rozkládaly od nadmořské výšky 1800m n.m., ale v současné době jsou lesy až ke hranicím národního parku zcela přeměněny na plantáže a pole.

Při výstupu hrozí především výšková nemoc a následně vlastní chyby na všech frontách. Správa parku proto požaduje minimálně na jednu osobu průvodce a jednoho nosiče. Při větším počtu lidí samozřejmě kypí i doprovod. Vstup do národního parku není pro cizince levná záležitost, jedná se o 60 USD za 24 hodin. Poplatek za kemp (spíš za plácek a kadibudku) je pak dalších 50 USD. Plus jednorázový poplatek 20 USD, jako pojištění k záchraně v případě vážné nehody. Dále se samozřejmě platí turistická kancelář, která má povolení k provázení turistů a „tip - úplateček“ pro průvodce a nosiče - zde není cena pevná, ale záleží na vaší šikovnosti smlouvat a spokojenosti. Když to dobře dopadne, tak v současných cenách stojí výstup na šest dní okolo 1000 USD.

Na Kilimandžáro se dá vystoupit po celý rok. Přesto je vhodnější se vyhnout obdobím dešťům, které na Kilimandžáru panují v obdobích listopad - prosinec (někdy déle), kdy jsou srážky velmi intenzivní, ale krátkého trvání a v období březen - duben (dlouhé období dešťů). Největší překážkou výstupu je během dešťů v dolních partiích deštného lesa bahno a déšť a následně sněžení, sněhová pokrývka a led.

Uhuru peak a autor textu;-)

Na vrchol Kilimandžára vede devět cest, některé jsou však občas uzavřené. Jedná se v podstatě o výstupní koridory 1km široké. Nejznámější jsou Marangu a Machame rout sloužící k výstupu a Mweka rout jako sestupní. Další jsou Umbwe rout (jedna z nejrychlejších, nejhezčích a nejnebezpečnějších), Shira plateau rout, Loitokitok rout, Njara rout, Mawenzi tarn (spojnice Marangu k Mawenzi) a Summit circuit, která obkružuje celý masiv Kilimandžára.
Zájímavé je, že překrásný vrchol Mawenzi nikdo neleze. V Tanzánii není nikdo, kdo by vás dovedl až na vrchol (pouze jeden průvodce umí lézt v ledovci, dovede vás pod stěnu, ale dál už ne:-)). Je však nutné říci, že na vrchol se bez horolezeckého vybavení a zkušeností nedostanete.

My jsme si vybrali šestidenní cestu Machame rout, resp. Machame k vrcholu a Mwekou dolů, ale o tom až příště.