Jihoafrická válka

Autor: Jaromír Němec <nemec(at)afrikaonline.cz>, Téma: Lidé, Zdroj: Jaromír Němec, Vydáno dne: 02. 12. 2001

Před sto lety probíhala v dnešní Jižní Africe válka mezi Angličany a Afrikánci ( Búrové). Přesto to nebyla jen válka bílých, jak se často uvádí, ale válkou trpěla i černá majorita. Proto by bylo správné válku nenazývat jako Anglo-Boerskou, ale jako Jihoafrická válka...

Před sto lety probíhala v dnešní Jižní Africe válka mezi Angličany a Afrikánci ( Búrové). Přesto to nebyla jen válka bílých, jak se často uvádí, ale válkou trpěla i černá majorita. Proto by bylo správné válku nenazývat jako Anglo-Boerskou, ale jako Jihoafrická válka. Válku vyvolali angličané, kteří chtěli oblast osídlenou Afrikánci připojit ke své říši. Tato válka se do světových dějin zapsala neslavným vynálezem koncentračních táborů. 
Tisíce a tisíce Boerů se stísnilo ve stanových táborech, kde zemřelo okolo 20 tisíc Afrikánců na nejrůznější nemoci či jinak. Mezi oběťmi byly především děti. 
Jinou tragédii dnes připomíná především hřbitov Dry Harts cemetery , kde má většina památníků vyrytý datum 1901 či 1902. Náhrobky však nepatří Afrikáncům, ale černým Afričanům. Angličané měli v Jižní Africe též dvanáct koncentračních táborů pro černé Afričany. Ve těchto dvanácti táborech bylo uvězněno na 100 tisíc Afričanů. 
Prieska - památník obětem Jihoafrické války, který během ní
Angličané uvádějí celkový počet obětí jejich koncetračních táborů na 14 tisíc lidí. Tento údaj však bude značně zkreslen, protože, jak je u koncentračních táborů zvykem, docházelo zde k vysoké úmrtnosti vězňů. Podmínky v koncentračních táborech černých afričanů byly mnohem horší než v Afrikánských. Dostávali horší potravu, bez zeleniny či ovoce, mnoho lidí trpělo podvýživou. Byl zde větší výskyt epidemických onemocnění. Události, které se zde odehrály, dodnes vyprávějí potomci uvězněných. Podle nich s nimi Angličané zacházeli jak s otroky. Uvěznění též byli nuceni pracovat na farmách a živit anglické vojáky.

Búrové

Búrové (afrikánsky boer) jsou potomci nizozemských, vlámských a fríských kalvinistů, německých luteránů a francouzských hugenotů, kteří se usídlili v Jižní Africe během 17. a 18. století. Potomky historických Búrů jsou dnes Afrikánci, jejichž pojmenování vzniklo od jazyka afrikaans, prvního jazyka tohoto národa.