Antonín Stecker

Autor: Jaromír Němec <nemec(at)afrikaonline.cz>, Téma: Cestopisy, Vydáno dne: 29. 05. 2001

Antonín Stecker se jako jeden z nemnoha českých cestovatelů zapsal do "zlaté knihy" objevných cest po Africe...

A. Stecker se narodil 19.5.1855 a zemřel 15.4.1888 v Kosmonosích u Mladé Boleslavi. Studoval biologii na Karlově univerzitě. Roku 1877 dokončil studium a odešel pokračovat do německého Heidelbergu. Tam se také přihlásil do výpravy na Saharu.

Antonín Stecker (wiki.de)Tím Stecker vstoupil do služeb Německé africké společnosti (German African Society) jako vědecký průvodce cestovatele a diplomata Gerharda Rohlfa.
V roce 1878 se jim podařilo jako prvním proniknout do Kuferských oáz na jihu Libye, kde však byli napadeni Senúsy a oba si stěží zachránili své životy. Byli tak nuceni opustit cíl své cesty, proniknout na jih do Konga či až k pobřeží západní Afriky. Následující rok se vrátili do Benghází.
V listopadu 1880 uskutečnili další cestu, tentokrát do Etiopie. Přistáli v přístavu Massawa. Po jejich příjezdu do královského paláce Johannese IV. byli oficiálně přivítáni. Stecker a Rohlf během svého pobytu v Etiopii sídlili v Debra Tabor. Rohlf se vydal na cestu do vlasti a Stecker zůstal v Etiopii.
Po rozchodu se Stecker vydal na svou šesti měsíční objevitelskou cestu po Etiopii. Po pečlivém sběru informací o jezeře Tana, se Stecker pokouší dostat do míst, pozdějšího nezávislého království Kaffa, bohužel tam nikdy nedorazil. Během cesty totiž začala válka mezi dvěma provinciemi - královstvím Godjam a Shoa. Stecker se stal zajatcem krále Menelika z království Shoa. Menelik byl později císařem a zakladatelem moderní Etiopie a vítězem nad italskými kolonizátory. Stecker nakonec přeci jen cestoval, avšak v doprovodu Menelikovy armády. Byl deportován do města Dibdila. Objevil pro Evropu několik jezer a prozkoumal prameny řeky Awaš.
Za nějaký čas byl opět svobodný, na přímluvu uznávaného italského cestovatele Orazia Antinoriho a mohl se plně věnovat bádání v provincii Shoa.

Během cesty se Stecker nevěnoval jen mapování - zmapoval jezero Tana, zákresem zpracoval i sedm dalších jezer, ale též se věnoval popisu krajiny, staveb a místních obyvatel. Vše pečlivě popsal a zakreslil vodovými barvami do mnoha obrazů. Tyto obrazy se však ztratily během 2. světové války. Zůstaly zachovány pouze jejich fotokopie. Portrétoval dokonce Johannese IV. a tento portrét byl považován za nejlepší portrét tohoto panovníka.
Od císaře Johannese IV. obdržel za své přírodovědné bádání Řád Šalamounovy pečeti neboli Šalamounův řád.

V červenci roku 1883 Antonín Stecker opouští Etiopii a vydává se na cestu domů přes Debru Tabor, Gondar a Aksúm. S sebou veze množství nasbíraného materiálu, mnoho kreseb, článků a kolekci předmětů, které mu darovali Shoanský král Menelik a císař Johannes IV. Všechny tyto předměty jsou dnes umístěny v Náprstkově muzeu v Praze. Do Prahy přivezl i černošského chlapce. Při slavném návratu domů, který zorganizoval Vojta Náprstek, měl otevřené dveře k další kariéře. Bohužel Stecker šanci nevyužil. Odmítl i místo německého generálního konzula na Zanzibaru. K jeho škodě nedokončil ani jediné dílo ze svých cest. Zemřel v Kosmonosích chudý a s tuberkulózou plic.

Cestopis A. Steckera Habeš a Habešané pro Zeměpisný sborník 1886.